Hirošima

6. 8. 2014 / Nyní si připomínáme shození atomové bomby na japonské město Hirošimu. Sice tato vojenská akce ukončila 2. světovou válku, ale současně světu ukázala, celou hrůzu užití atomových zbraní. Statisíce mrtvých a zraněných, dlouhodobé zhoubné účinky, to vše změnilo myšlení lidí. Vzniklo hnutí za odstranění atomárních zbraní.

V našich podmínkách je nutné tuto snahu stále znovu připomínat. Bodré hospodské debaty občas vedou k závěru, že nás ze sovětského bloku osvobodila americká hrozba atomárního arzenálu. Opak je pravdou. Spojené státy se dlouhodobě snažily o vyrovnávání arzenálů, velmi brzy již směrem dolů, a iniciovaly několik odzbrojovacích smluv. Prezident Obama pak v Praze vyzval svět k odzbrojení.

I když to v České republice není reklamní pákou pro političku v mé situaci, jsem členkou mezinárodní skupiny členů parlamentů pro atomární odzbrojení (PNND). Cílem této aktivity je vznik bezatomových zón, ze kterých už jedna existuje: Austrálie, Nový Zéland a Oceánie. Někdo může namítnout, že tam žádné atomární mocnosti nejsou. Je tedy nutné připomenout, že zde byla francouzská atomová střelnice na atolu Mururoa, a že jak Austrálie, tak Nový Zéland mají obranné smlouvy s USA. Ty bylo možné upravit. Na tomto základu se podařilo vytvořit bezatomovou zónu, kde se atomové zbraně nepřechovávají, a kde je zakázán i jejich transport či převoz a kde je velmi silně kontrolován i možný pohyb jaderného materiálu a finančních toků, které by se na něj mohly vázat.

V Evropě jsme měli v bipolární konfrontaci Studené války obrovský atomový arzenál. Diplomatickou cestou a úsilím mezinárodního společenství se podařilo ho redukovat, i když stále ještě zůstává hodně práce. Některé smlouvy je třeba obnovit. Současná krize na Ukrajině snižuje vzájemnou důvěru atomárních mocností a proces jaderného odzbrojování se zdá jako mimoběžný. Ale právě v situaci, kdy se objevují ohniska nestability, musí svět vyvinout maximální úsilí, aby nikdo neměl k dispozici zbraně, jejichž použití by mělo nedozírné humanitární důsledky a to pro celý svět. Také to není tak, že nicnedělání je nejlevnější. Naopak, údržba stárnoucích (a tedy stále nebezpečnějších) arzenálů polyká stále více prostředků, které potřebujeme směřovat do inovací a nových technologií, ke zvyšování kvality života. Proto si musíme připomínat den Hirošimy a nezapomínat na práci, která stále ještě je před námi. Současné konflikty nesmí zastínit nutnost odstranit nebezpečí jaderných zbraní, naopak jsou důvodem maximálního úsilí o jejich světový zákaz, protože dokud jsou, hrozí nebezpečí jejich užití. Oběti v Hirošimě a Nagasaki varují.

Alena Gajdůšková

členka světové Rady Sdružení parlamentářů proti jadernému zbrojení a za odzbrojení