Zpravodajství ČTK | 24.10.2012 | 18:34 | Rubrika: Parlament, státní spr. - Praha, Středoč. kraj, ČR | Autor: mhm | Téma: Senátoři - Gajdůšková Alena
Zpravodajství ČTK | 24.10.2012 | 18:09 | Rubrika: Makroekonomika - Praha, Středočes. kraj, ČR | Autor: lp | Téma: Senátoři - Gajdůšková Alena
Volby do Senátu
Podle Ústavy České republiky, která nabyla účinnost dne 1. ledna 1993, je zákonodárná moc svěřena Parlamentu České republiky, který má dvě komory: Senát a Poslaneckou sněmovnu.
Senát má 81 členů, je ústavní institucí trvalou, nemůže být rozpuštěn a každé dva roky je z jedné třetiny obnovován. Do Senátu může být zvolen každý občan ČR starší 40 let, který má právo volit. Senátoři jsou voleni podle zásad většinového systému v 81 jednomandátových volebních obvodech na 6 let, občané tedy volí 81 konkrétních osobností. Každé dva roky probíhají volby ve třetině volebních obvodů. Volby se konají ve dvou kolech. Senátor však může být zvolen již v 1. kole, získá-li nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Do 2. kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti.
První volby do Senátu se konaly v roce 1996, bylo v nich zvoleno všech 81 senátorů, třetina z nich na 2 roky, třetina na 4 a třetina na 6 let. Po dvou letech se konaly další volby, a to již jen v té třetině obvodů, ve které byli senátoři zvoleni na 2 roky. Pravidelné volby se konaly v letech 1996, 1998, 2000, 2002 atd. V případě, že některému senátorovi zanikne mandát, konají se volby doplňovací.
Kompetence Senátu
Senát
-
projednává návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou (může je schválit, zamítnout či vrátit s pozměňovacími návrhy); ústavní a volební zákony není možné přijmout bez jeho výslovného souhlasu
-
navrhuje zákony
-
vyjadřuje se k návrhům legislativních aktů a dalším dokumentům Evropské unie
-
přijímá zákonná opatření, je-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna
-
dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv
-
spolu s Poslaneckou sněmovnou vyhlašuje válečný stav, vyslovuje souhlas s pobytem cizích vojsk na území ČR či s vysláním ozbrojených sil mimo území ČR
-
volí prezidenta republiky na společné schůzi obou komor
-
vyslovuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu
-
volí členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů
-
pouze Senát může podat žalobu na prezidenta republiky Ústavnímu soudu pro velezradu (čl. 65 odst. 2 Ústavy)
-
předkládá prezidentu republiky návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání
-
navrhuje Poslanecké sněmovně 2 kandidáty na funkci Veřejného ochránce práv a 2 kandidáty na funkci jeho zástupce
-
navrhuje prezidentu republiky kandidáty na funkci předsedy a inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů
Senát jako ústavní pojistka
Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Bezpodmínečného souhlasu Senátu je potřeba při přijímání ústavních zákonů a některých dalších zákonů, např. volebních.
Funkcionáři Senátu, orgány Senátu
Na první schůzi po každých volbách do Senátu senátoři volí předsedu a místopředsedy Senátu. Dále Senát na počátku každého funkčního období zřizuje kromě zákonem předpokládaného Organizačního a Mandátového a imunitního výboru další výbory. Jejich počet, název a náplň práce nejsou zákonem stanoveny, rozhoduje o tom Senát na své schůzi. Senátoři pracují v následujících výborech:
-
Organizační výbor
-
Mandátový a imunitní výbor
-
Ústavně-právní výbor
-
Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
-
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
-
Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
-
Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
-
Výbor pro záležitosti Evropské unie
-
Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku
Výbory projednávají věci, které jsou jim přikázány, a věci, na jejichž projednávání se usnesou. S výjimkou Organizačního výboru a Mandátového a imunitního výboru může být senátor členem pouze jednoho výboru. Předseda a místopředsedové Senátu jsou členy jen Organizačního výboru. Členové vlády mohou být zároveň poslanci nebo senátory, nemohou však být předsedou či místopředsedou Senátu ani členem výborů či komisí Senátu.
Pro řešení určité problematiky může výbor zřídit se souhlasem Senátu podvýbor. Jejich členy mohou být i senátoři z jiných výborů.
Komise Senát zřizuje zejména tehdy, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů. Členy komisí mohou být kromě senátorů i další osoby. Na počátku funkčního období Senát jako první bere na vědomí ustavení Volební komise.
Senát má tyto komise:
-
Volební komisi
-
Stálou komisi Senátu pro krajany žijící v zahraničí
-
Stálou komisi Senátu pro práci Kanceláře Senátu
-
Stálou komisi Senátu pro rozvoj venkova
-
Stálou komisi Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury
-
Stálou komisi Senátu pro sdělovací prostředky
-
Stálou komisi Senátu pro ochranu soukromí
-
Stálou komisi Senátu pro podporu demokracie ve světě
Senát má také možnost ustanovit některé dočasné komise. Senát rovněž volí své zástupce do meziparlamentních organizací. Tyto stálé delegace jsou společné s Poslaneckou sněmovnou.
Senátoři se mohou sdružovat v senátorských klubech podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím, za něž kandidovali ve volbách. Senátorský klub mohou zřídit i senátoři, kteří ve volbách kandidovali jako nezávislí či senátoři nominovaní stranami nesplňující podmínku potřebného počtu senátorů pro ustavení klubu. Každý senátor může být členem jen jednoho senátorského klubu. K ustanovení senátorského klubu je třeba nejméně pěti senátorů.
Legislativní proces
Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. Může je podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje.
Všechny návrhy zákonů s výjimkou zákona o státním rozpočtu a státního závěrečného účtu, které projednává pouze Poslanecká sněmovna, jsou po schválení Poslaneckou sněmovnou postoupeny Senátu.
Organizační výbor Senátu přikáže tyto návrhy zákonů výborům k projednání. Zároveň doporučí předsedovi Senátu termín a pořad schůze.
Senát má na projednání „běžných” návrhů zákonů třicetidenní lhůtu. Senát může vyjádřit vůli se návrhem zákona nezabývat, schválit jej, zamítnout či vrátit s pozměňovacími návrhy. Pokud Senát nepřijme žádné usnesení, uplynutím lhůty platí, že je návrh zákona přijat. V případě vrácení návrhu zákona s pozměňovacími návrhy o něm Poslanecká sněmovna hlasuje znovu. Nejprve hlasuje o znění schváleném Senátem; k jeho přijetí je potřeba hlasů nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K opětovnému přijetí návrhu zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou je potřeba hlasů nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 hlasů. Poslanecká sněmovna hlasuje o všech pozměňovacích návrzích najednou, nemůže si vybrat pouze některé z nich.
V případě zamítnutí návrhu zákona hlasuje Poslanecká sněmovna o tom, zda trvá na svém původním znění. K přijetí je potřeba hlasů nadpoloviční většiny poslanců, tedy 101 hlasů. Nezíská-li návrh dostatečný počet hlasů, není návrh zákona přijat.
Návrhy ústavních zákonů či novely Ústavy ČR musejí být schváleny oběma komorami, a to hlasy tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Poslanecká sněmovna tedy nemůže v tomto případě Senát přehlasovat. Obdobně je tomu v případě volebních zákonů, zákona o jednacím řádu Senátu a zákona o styku obou komor. Při projednávání těchto návrhů zákonů také neběží Senátu třicetidenní lhůta.
Také Senát jako celek má zákonodárnou iniciativu. Návrh zákona, který podává Senát Poslanecké sněmovně, mohou k projednání v Senátu navrhnout jednotliví senátoři nebo výbor nebo komise Senátu. Pokud je návrh senátního návrhu zákona schválen, postoupí jej předseda Senátu na základě pověření Senátu Poslanecké sněmovně. Zároveň je některý ze senátorů pověřen, aby návrh zákona v Poslanecké sněmovně odůvodnil.
Senát a Evropská unie
Dne 1. května 2004 přistoupila Česká republika k Evropské unii. Novela jednacího řádu Senátu upravila součinnost Senátu s vládou v otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii. Senát resp. jeho pověřené výbory (Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost) se nyní pravidelně zabývají také návrhy legislativních aktů Evropské unie, stanovisky vlády k nim a komunikačními či jinými „evropskými” dokumenty. Průběžně je také aktualizována internetová stránka Senát a Evropská unie.
Senát a veřejnost
Schůze Senátu jsou veřejné, pokud se Senát neusnese, že schůze nebo její část je neveřejná. To se týká zvláště projednávání utajovaných otázek souvisejících s obranou nebo bezpečností státu. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření je vždy veřejné. Veřejnosti, hostům a zástupcům sdělovacích prostředků jsou vyhrazena místa, ze kterých mohou průběh schůze Senátu sledovat. Tytéž zásady platí pro schůze senátních výborů a komisí. Veřejné jsou i všechny senátní publikace (senátní tisky, těsnopisecké zprávy o schůzích Senátu, přijatá usnesení a protokoly s výsledky hlasování).
Na základě návrhu nejméně pěti senátorů nebo výboru Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení. To je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. Veřejné slyšení může uspořádat i každý výbor Senátu k problematice spadající do jeho působnosti.
Jako komora Parlamentu je Senát adresátem řady petic, které projednává pověřený výbor a pravidelně o tom informuje plénum. Účelem této procedury je zprostředkovat informace mezi petenty a správními úřady, odstraňovat nedorozumění apod. Každá petice podepsaná nejméně 10 000 osobami se zařazuje po prošetření výborem k projednání na schůzi Senátu.
Na půdě Senátu probíhá pravidelně celá řada seminářů a konferencí, na kterých senátoři dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti.
Pomineme-li tyto specifické formy činnosti Senátu, otevírá se česká druhá komora veřejnosti i řadou jiných způsobů. Připomínky k návrhům zákonů lze zasílat klasickou i elektronickou poštou přímo zpravodajům jednotlivých výborů. Na Internetu Senát prezentuje všechny důležité údaje o své činnosti, a to jak aktuální, tak za jednotlivá funkční období, uveřejňuje složení orgánů a senátorských klubů nebo adresy regionálních senátorských kanceláří. Dále vydává čtvrtletník „Senát” informující o dění v Senátu a v regionech a o zahraničních druhých komorách, v informačním centru jsou občanům k dispozici nejen informační materiály o Senátu, ale i návrhy zákonů. Kancelář Senátu také zajišťuje prohlídky s kvalifikovaným výkladem školám či početným návštěvám z jednotlivých volebních obvodů a každý víkend je zdarma možno navštívit stálou expozici v historických prostorách Valdštejnského paláce. Převážnou část roku je také denně otevřena Valdštejnská zahrada, kde jsou v letních měsících pořádána kulturní představení. Například od června do září se každý čtvrtek konají koncerty Kulturního léta v Senátu. Celoročně je na 1. nádvoří otevřena Výstavní síň Senátu. Zde se po dvou měsících střídají nejrůznější expozice. Na 1. nádvoří byla také v historickém sklepení zřízena Trčkovská galerie se stálou výstavou protokolárních darů. Vstup do všech částí Valdštejnského paláce je zdarma.
Kancelář Senátu
Odborné, technické a organizační zabezpečení činnosti Senátu zajišťuje Kancelář Senátu. Řídí ji vedoucí Kanceláře, který zastupuje Kancelář navenek a je zodpovědný za její chod. Útvary Kanceláře Senátu zajišťují úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů. Pečují rovněž o areál sídla Senátu, který tvoří Valdštejnský palác se zahradou a Jízdárnou a Kolovratský palác.
Kontakt
Senát Parlamentu České republiky
Valdštejnské náměstí 4
118 01 Praha 12
tel.: +420 25707 1111
fax: +420 25753 4490
www.senat.cz , epodatelna@senat.cz
Dne 23. 10. 2012 se uskutečnila konference "Rovná práva pro všechny" pod záštitou místopředsedkyně Senátu PČR Aleny Gajdůškové ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením v Senátu PČR.
Fotografie z akce
Podepsala bych větu ctěného kolegy, předsedy evropského výboru Poslanecké sněmovny Jana Bauera, když v Právu 19. 10. 2012 napsal: „Diskuzi o dlouhodobých dopadech existence ČR mimo bankovní unii zatím postrádám.“ Dodala bych, že nejen o této věci. Od pana předsedy je to však výrok pikantní až demagogický. <
- Kategorie: Blogy
22.10.2012 / Díky všem, kdo si váží demokracie, a proto šli volit. Zvlášť děkuji za hlasy pro sociální demokraty. Je to pro mě a pro nás všechny obrovský závazek. <
Rádio ČAS | 18.10.2012 | 16:45 | Pořad: Zprávy | Téma: Senátoři - Gajdůšková Alena
Zdravotnické noviny | 8.10.2012 | Rubrika: Z domova | Strana: 8 | Autor: (klu) | Téma: Senátoři - Gajdůšková Alena<
Zlínský deník | 3.10.2012 | Rubrika: U nás doma na Zlínsku | Strana: 8 | Téma: Senátoři - Gajdůšková Alena<
- Kategorie: Blogy
Udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii je uděleno po zásluze. Stydím se za vyjádření prezidenta České republiky k této významné události. Jsem pobouřena výroky jeho poradců a stoupenců svědčících nejen o ignoranci a neznalosti faktů, ale i o bohapusté neúctě k oněm šedesáti miliónům mrtvých, kteří položili své životy v obou světových válkách, a kvůli nimž otcové zakladatelé evropského projektu hledali cesty, jak válečný konflikt z Evropy navždy vyloučit.
- Kategorie: Blogy
16.10.2012 / Jako místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky bych velmi ráda poděkovala všem, kteří přišli o víkendu k volbám a volili senátní kandidáty sociální demokracie.
Vyjádření místopředsedkyně Senátu PČR Aleny Gajdůškové
12. 10. 2012
Nobelova cenu míru pro Evropskou unii
„Nobelův výbor nemohl rozhodnout lépe. Udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii je více než zaslouženým oceněním největšího a také nejúspěšnějšího mírového projektu v dějinách lidstva. To, že občané na území EU již více než šedesát let žijí bez válečného konfliktu, není samozřejmostí. Prestižní ocenění doufám připomene tuto největší hodnotu evropské projektu i českým euroskeptickým politikům, kteří usilují o vysunutí ČR z EU, “ říká A. Gajdůšková.
Zdroj: Sekretariát místopředsedkyně Senátu PČR A. Gajdůškové, konigp@senat.cz
<
- Kategorie: Blogy
To, o čem jsou volby a nejen ty, které nás teď čekají, jasně vyjádřil premiér ČR Petr Nečas na mezinárodní konferenci Dny USA a EU na Žofíně. Naprosto přesně vyjádřil rozdíl mezi stranami jako je sociální demokracie a stranami, které vyznávají neoliberalismus: Rozdíl je ve vnímání svobody...
Tisková zpráva místopředsedkyně Senátu PČR Aleny Gajdůškové
11. října 2012
Věda, výzkum, vývoj a inovace (VVVI)
Jak podpořit zájem studentů o technologie, které jsou podstatnými obory pro další rozvoj znalostní společnosti? Co brání většímu propojení fakult vysokých škol a firem? Jak ocenit vysoce motivační a k vysoké kvalitě vedoucí spolupráce jednotlivých fakult s partnerskými výzkumnými organizacemi v zahraničí? Tyto otázky dnes zazněly na jednání akademických pracovníků chemických fakult VŠ z České a Slovenské republiky ve Velkých Karlovicích, kterého se zúčastnila jako host místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková.
„Právě výše položené otázky a odpovědi na ně jsou klíčem ke zvýšení konkurenceschopnosti naší země ve světovém měřítku. Oblast vědy, výzkumu, vývoje a inovací je třeba stabilizovat a dlouhodobě podporovat, aby čeští vědci mohli být úspěšní a excelentní“, je přesvědčená místopředsedkyně A. Gajdůšková.
Tématem jednání byly otázky podpory výzkumu, vývoje a inovací formulované v Zelené knize pro VVVI, na které se místopředsedkyně
A. Gajdůšková, která je zároveň odbornou mluvčí sociální demokracie pro oblast vědy a výzkumu, v rámci pracovního týmu podílela.
„Velice mě potěšila zajímavá diskuse o organizační struktuře správy výzkumu, vývoje a inovací. Hlavně myšlenka ze Zelené knihy VVVI na zřízení Národní vědecké rady měla dobrý ohlas,“ dodává senátorka.
Zdroj: Sekretariát místopředsedkyně Senátu PČR A. Gajdůškové, konigp@senat.cz<
Tisková zpráva místopředsedkyně Senátu PČR Aleny Gajdůškové
11. října 2012
Věda, výzkum, vývoj a inovace (VVVI)
Jak podpořit zájem studentů o technologie, které jsou podstatnými obory pro další rozvoj znalostní společnosti? Co brání většímu propojení fakult vysokých škol a firem? Jak ocenit vysoce motivační a k vysoké kvalitě vedoucí spolupráce jednotlivých fakult s partnerskými výzkumnými organizacemi v zahraničí? Tyto otázky dnes zazněly na jednání akademických pracovníků chemických fakult VŠ z České a Slovenské republiky ve Velkých Karlovicích, kterého se zúčastnila jako host místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková.
„Právě výše položené otázky a odpovědi na ně jsou klíčem ke zvýšení konkurenceschopnosti naší země ve světovém měřítku. Oblast vědy, výzkumu, vývoje a inovací je třeba stabilizovat a dlouhodobě podporovat, aby čeští vědci mohli být úspěšní a excelentní“, je přesvědčená místopředsedkyně A. Gajdůšková.
Tématem jednání byly otázky podpory výzkumu, vývoje a inovací formulované v Zelené knize pro VVVI, na které se místopředsedkyně
A. Gajdůšková, která je zároveň odbornou mluvčí sociální demokracie pro oblast vědy a výzkumu, v rámci pracovního týmu podílela.
„Velice mě potěšila zajímavá diskuse o organizační struktuře správy výzkumu, vývoje a inovací. Hlavně myšlenka ze Zelené knihy VVVI na zřízení Národní vědecké rady měla dobrý ohlas,“ dodává senátorka.
Zdroj: Sekretariát místopředsedkyně Senátu PČR A. Gajdůškové, konigp@senat.cz<
- Kategorie: Blogy
9.10.2012 / ČR je z hlediska prevence a potírání násilí vůči ženám na úrovni rozvojových zemí. Kdyby to tak nebylo, jistě by se připojila svým podpisem k mezinárodní Úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí představené v Istanbulu r. 2011...<
27.9.2012 / Nechci se pouštět do rozebírání toho, co měli nebo neměli ministři udělat v průběhu metanolové aféry, i když se domnívám, stejně renomované likérky, že se zejména ve vztahu k exportu po třech týdnech od počátku aféry dalo postupovat mnohem racionálněji než plošným zákazem exportu. Vláda musí pomoci poškozeným a trvat na omezení prodeje alkoholu na stáncích, média by měla informovat o škodlivosti alkoholové závislosti zejména u dětí a mládeže.
2.10.2012 / Reexport léků je hyenismus nemající nic společného s normálním fungováním jednotného trhu v Evropské unii. Řešení je na evropské úrovni jako společná vůle všech členských států. Česká republika by měla takové jednání iniciovat. Zatím je třeba využít všech možností, které existují, aby občané měli potřebné léky včetně toho, že musí mít zajištěn i účinný lék hrazený pojišťovnami.
Alena Gajdůšková<
27.09.2012 / Vládní koalice ve sněmovně opět nezklamala. Koaliční disciplína je silnější než zdravý rozum. Poslanecká sněmovna zamítla senátní návrh novely zákona o zdravotních službách, který napravoval naprosto v praxi nereálná ustanovení zákona o zdravotních službách.
Joomla SEF URLs by Artio
