Prezident se nemá vzdávat

13. 1. 2014 / Odklad jmenování vysokoškolských profesorů nepoškozuje jen je samotné, ale i jejich výzkumná pracoviště a vysoké školy. Ministerstvo školství by proto mělo bez odkladu návrhy na jmenování vysokoškolských profesorů předat panu prezidentovi, jestliže tak zatím neučinilo. Je pak věcí prezidenta, aby konal.

Je jistě možná debata o tom, jestli má čest jmenovat vysokoškolské profesory zůstat prezidentovi, nebo bude přenesena na jiné ústavní činitele, či zůstane čistě záležitostí vysokých škol samotných.

To může být debata o tom, zda jde o správní akt, a má tedy zůstat v rámci moci výkonné na ministrovi. Druhý aspekt může být, že jde o potvrzení prestiže titulu vysokoškolského profesora i vyjádření respektu společnosti vůči nositelům nových vědeckých směrů, rozšiřování vědění i vysokých pedagogických kvalit, tedy těm, kteří patří mezi intelektuální avantgardu země. Pak je možné, aby tento respekt a úctu k těm, kteří splnili podmínky pro získání titulu profesor, byl vyjádřen jmenováním z rukou druhého nejvyššího ústavního činitele, tedy předsedy Senátu Parlamentu ČR. Jsou možné všechny varianty, pokud se na nich domluví představitelé vysokých škol, vláda a parlament. Přijetí nového zákona i samotná debata o řešení však vyžaduje čas, který se nedá zkrátit na pár dnů.

Spojit oba aspekty udělování nejvyšších akademických titulů, tedy správní akt i vnímání významu vědění pro společnost, lze jen v instituci prezidenta, která je součástí moci výkonné a nejvyšší ústavní pozicí. Je překvapivé, že to tak nevnímá pan prezident sám a kompetence jmenování vysokoškolských profesorů se chce vzdát.

 1. místopředsedkyně Senátu PČR

Alena Gajdůšková