V zájmu vědy přeji úspěch

26. 7. 2013 / Rada pro výzkum, vývoj a inovace přešla vcelku logicky pod vedení nového ministerského předsedy Jiřího Rusnoka. Je chvályhodné, že si nový premiér tuto navýsost důležitou pozici ponechal. Současná rozháraná ( chcete-li nestabilní) politická situace vědě nesvědčí, ale může být i pro tuto oblast novou výzvou.

Ukazuje souvislosti, o kterých mluvím už dost dlouho, a kterých bychom si měli být vědomi nejen v oblasti vědy. Těmi je nutnost zakotvit pevněji správu vědy a formulovat vize, dlouhodobé záměry a inovace na základě vědeckého poznání nejen v průmyslu, ale také ve správě země.

Další politický vývoj, respektive délka jeho etap, se v podstatě nedá předvídat. Současně však na „národa roli dědičné“ pracuje řada vědců, jejichž výsledky rozhodují o tom, jaké inovativní impulzy naše hospodářství dostane, abychom nezůstali onou slavnou „ohýbarnou plechů“. To jsou dlouhodobé záležitosti, které potřebují jen skromnou politickou administraci a vytváření stabilních podmínek. Celá řada politických rozhodnutí, včetně oněch z oblasti energetiky, se v posledních týdnech odehrává na časové ose, která je příliš krátká, než aby s nimi dlouhodobě plánující a pracující vědci mohli držet krok. Věda a vzdělání jako takové mají dlouhou setrvačnost a dlouhý investiční cyklus. Důsledky jakéhokoliv opatření ( těch pozitivních zvláště) se většinou objeví za násobně delší období, než je i řádné funkční období jedné vlády. Výsledky vědy, nové poznání je základem vzdělávání v různých oborech – opět jako všeobecný podnět s vlastní dynamikou a ekonomickými důsledky pro celou společnost. Bez nových poznatků, které přináší především základní výzkum, nelze mluvit o posunu ke znalostní společnosti, ani nebude dostatek podnětů k inovacím, které jsou nutné pro hospodářský rozvoj. Tomu musí odpovídat systém financování a společenská dohoda o poměru mezi institucionálním a účelovým financováním jednotlivých subjektů v oblasti vědy. Správa vědy musí být nastavena tak, aby byla zajištěna návaznost a stabilita bez ohledu na politické turbulence.

Pokud se minulý ministerský předseda v pozici šéfa zmíněné Rady nechoval v tomto smyslu vždy jako moudrý správce z pověření celého společenství, přejme tuto moudrost jeho nástupci. Ale ještě jednou: Časová osa výzkumu a vývoje je mnohem delší, než plánování nás politiků – a této vlády obzvláště. Proto musíme vždy znovu překročit svůj stín a sbírat důležité podněty odborníků. Příkladem budiž třeba práce na výzkumu obnovitelných energií i nových generací využití jádra, které se dnes z krátkodechých perspektiv dostávají do pozice zdánlivě „zbytečné“ ekonomické zátěže. Je nutné diskutovat a argumentovat z globálního pohledu – jak to dělají jinde? Co nás posune dopředu, směrem ke znalostní společnosti, výrobě s vyšší přidanou hodnotou, trvale udržitelnému rozvoji a jak dobře spravovat zemi na základě uplatnění vědeckých metod a poznatků? Co dá impulz střední podnikatelské vrstvě? Jak se stane naše akademické vzdělávání na základě výzkumu a vývoje opravdu evropským či světovým? To jsou otázky, které musíme našim vědcům i výzkumným institucím klást a vytvořit jim podmínky pro to, aby je mohli co nejblíže pravdě zodpovědět. To není v síle Rusnokovy přechodné vlády. Přesto premiéru Rusnokovi v zájmu české vědy v pozici předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace přeji v této oblasti úspěch.