Amnestie je protiústavní, míní městský soud
- Published in Monitoring
K e třem desítkám senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud, aby zrušil části amnestie týkající se zastavení trestních stíhání, se přidal Městský soud v Praze. Podle včera zveřejněného návrhu jde ještě dál, protože kvůli rozporu s ústavou žádá zneplatnění celého pardonu prezidenta Václava Klause.
Autor tohoto stanoviska, soudce Kamil Kydalka, který přerušil jednání o zastavení kauzy někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského viněného ze stamilionových podvodů, vidí hlavní nedostatek amnestie v tom, že ji předem neprojednala vláda. „Jestliže podle ústavy premiér spolupodepisuje amnestii prezidenta, což je podmínka její platnosti, a zároveň za tento podpis předsedy vlády nese odpovědnost vláda jako celek, není možné, aby věc nebyla ve vládě vůbec projednána,“ uvedl Kydalka.
Vlastně totožný názor nedávno vyslovil i šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský. Klaus s premiérem Petrem Nečasem (ODS) se prý nedrželi dlouholetých zvyklostí. Nečas oponuje, že pokud soud dá Kydalkovi za pravdu, budou zpochybněny i amnestie z let 1993 a 1998 nebo loňské individuální abolice hlavy státu. „Bylo při nich postupováno naprosto stejně. V těchto případech nejde o takzvanou politickou kontrasignaci, ale o právní kontrasignaci,“ řekl Nečas. Kdyby se však Ústavní soud přiklonil k jinému názoru, bude to muset každý respektovat, dodal.
Ať už bude závěr jakýkoli, platí, že v případu Chvalovského musí nyní Kydalka na konečný verdikt počkat. Ústavní soud nemá žádnou lhůtu, do níž musí rozhodnout. Zatímco stížnost senátorů má na starost soudce Vladimír Kůrka, nový návrh připadl soudci Janu Musilovi. Rozhodnout by o nich mělo plénum, tedy sbor všech soudců.
Místopředsedkyně Senátu za ČSSD Alena Gajdůšková, jež zrušení části amnestie podporuje, stanovisko městského soudu vítá: „Je to další zásadní zpráva o zcela nepřijatelné podobě této amnestie.“ Vedle tří desítek zákonodárců a Kydalky podal stížnost k nejvyšší soudní instanci i aktivista Phillip Janýr.
O autorovi| Pavel Otto, Praha