Nebojte se žádat o léky bez doplatků

Zdravotnické noviny | 16.7.2012 | Rubrika: Z domova | Strana: 3 | Autor: Jana Víchová | Téma: Senátoři - Gajdůšková Alena

Pacientská ombudsmanka a viceprezidentka Svazu pacientů ČR senátorka Alena Gajdůšková vyzývá pacienty, aby se domáhali svých zákonných práv.

Jak má pacient postupovat, aby nemusel doplácet za léky, a o co konkrétně si má požádat u svého lékaře?
Pokud je pacient v situaci, kdy nechce nebo nemůže na léky doplácet, měl by lékaře požádat, aby mu na jeho potíže předepsal lék bez doplatku. Podle vyjádření ministerstva v každé lékové skupině takový lék je. Měl by tedy existovat  lék bez doplatku na každou nemoc a pacienti na něj mají zákon-né právo. Doporučujeme jim proto, aby po svých ošetřujících lékařích požadovali předepisování léků, na které již nemusejí doplácet, a v praxi tak trvali na dodržení ústavního principu práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění.

Vyzýváte k bojkotu léků. Co má ovšem pacient dělat, pokud mu lékař odmítne takový lék napsat?
Pacient  by se měl ptát, proč mu lékař odmítá napsat lék bez doplatku. Pokud si lékař jen myslí, že lék s doplatkem pro něj bude lepší, pak je na rozhodnutí pacienta, čemu dá přednost. A pokud lékař řekne, že takový lék neexistuje, pak by pacient určitě měl dát vědět Svazu pacientů ČR nebo by se měl se svým požadavkem obrátit přímo na ministerstvo zdravotnictví. My se budeme snažit dosáhnout toho, aby byl lék bez doplatku na určitou diagnózu zařazen. To je také smyslem naší výzvy. Protože u nás mají všichni lidé zdravotní pojištění, pak také každý musí mít v souladu s Ústavou ČR přístup k odpovídající léčbě.

Může se pak pacient spolehnout na to, že po něm lékárna nebude chtít žádné platby?
Lékař by měl mít přesnou informaci o tom, na které léky se doplácí a na které ne, a lékárny by tato ustanovení měly respektovat. Ale zase – pokud se tak neděje, měli by nás na to lidé upozornit.

Jaké jsou povinnosti lékařů v tomto případě?
Lékař má povinnost informovat pacienta o možnostech, které v léčbě – a tedy i volbě léků – má tak, aby se pacient mohl rozhodnout na základě odpovídacích informací.

Na co má pacient nárok v lékárně? Vůči lékárně se asi v případě předepsaného léku nedá mluvit o žádném nároku. Snad jen o tom, že pokud jej lékárna nemá na skladě, měla by ho objednat. Problém je, když příslušný lék není ani v centrálních skladech. Kvalifikovaní lékárníci umí většinou doporučit náhradní lék. V případě pacientů, kteří užívají více léků, bych ale doporučovala znovu se poradit s lékařem. Ne všechny preparáty se spolu dobře snáší.

Co mají udělat pacienti, kteří nejsou s postupem lékaře nebo lékárny spokojeni?
Pokud mají špatné zkušenosti nebo dostanou informaci, že na jejich nemoc plně hrazený lék není, nechť tuto skutečnost sdělí svému pacientskému ombudsmanovi (na adresu pacientsky.ombudsman@ pacienti.cz) nebo přímo na Svaz pacientů ČR (na adresu poradna.leky@pacienti. cz). Poskytnou nám tak cenné informace a pomohou s argumenty pro cestu k nápravě.

S čím může pacientský ombudsman občanům pomoci?
Pacientský ombudsman je zde proto, aby vrátil důvěru mezi pacienty a zdravotníky. Jeho úkolem je zajištění kvalitní komunikace v systému pacient – lékař. Zejména tam, kde mají nemocní pocit, že jsou nějakým způsobem poškozováni, že se nemohou dovolat, zkrátka že je nikdo neposlouchá a nikdo s nimi jejich situaci neřeší. Jeho úkolem je hledat řešení a daný případ s lékaři projednat. Seznam pacientských ombudsmanů je k nalezení na stránkách Svazu pacientů ČR: www.pacienti.cz