Projev 1. místopředsedkyně Senátu PČR A. Gajdůšková na slavnostním shromáždění k 95. výročí vzniku samostatného Československého státu

28. října 2013 / Písecká brána, K Brusce 208/5, Praha 6

Vážené dámy, vážení pánové,

 svou představu fungování demokracie máme většinou spojenou s 1. republikou. Pro mou generaci byla díla T. G. Masaryka jedinou možnou učebnicí o demokracii na dlouhá léta. I proto byl a je 28. říjen, který je symbolem 1. republiky, pro nás jeden z nejvýznamnějších dnů ve veřejném prostoru v historii naší země.

To, co je důležité, je uvědomění si sounáležitosti a národní identity, které je s rokem 1918 spojeno. 

Bylo to diplomatické úsilí T. G. Masaryka, Milana Rastislava Štefánika, Františka Soukupa a dalších, kteří již v průběhu roku 1918, tedy před 28. říjnem dokázali zajistit mezinárodní uznání Československa. Byly to Československé legie, které se přidaly k vytvoření československé státnosti a staly se základem československé armády, jako atributu suverénního státu.

Generální stávka ze 14. října pak vyjádřila vůli většiny národa skončit s válkou a prosadit nové, demokratické principy vládnutí. Sociální stát byl tehdy ve středu úvah těch, kterým se ke konci války nevedlo dobře a chtěli s tím něco udělat.

Tyto tři proudy – diplomacie, vojenská síla a lidové hnutí se v říjnu 1918 spojily a staly se jasným vystoupením a vyjádřením touhy po národní identitě a samostatnosti.

T. G. Masaryk pak do vínku existence Československa, předchůdce naší republiky, vložil princip humanity, od kterého odvíjel, a na kterém stavěl demokratický stát. 

Humanita, ideály humanitní jsou ideou naší národní identity, sjednocující myšlenkou naší státnosti, kterou si dnes připomínáme. Tuto ideu humanity a demokracie jako sjednocující hodnoty máme povinnost společně chránit a rozvíjet, chceme-li být i nadále ve společenství vyspělých kulturních zemí, jak se o tom psalo v Prohlášení 28. října. 

To je náš závazek i dnes.