První místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková odpovídala ON-LINE

Ag v Deníku Zl.Zlínský kraj - On-line rozhovor s I. místopředsedkyní Senátu Alenou Gajdůškovou (ČSSD).

 

Ptali jste se na vše, co vás zajímá o aktuální politické situaci v České republice. Přední politička ČSSD vám odpovídala v pátek 8. listopadu od 12 do 13 hodin. PaedDr. Alena Gajdůšková pochází ze Želechovic nad Dřevnicí u Zlína. Alena Gajdůšková. V současnosti senátorka, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR za volební obvod 78 – Zlín a místopředsedkyně ČSSD. V letech 1977 až 1992 pracovala jako učitelka na základní škole. Poté se stala tajemnicí poslaneckého klubu, kterou byla až do roku 1996. Následně našla uplatnění v soukromém sektoru, když pracovala jako vedoucí personálního oddělení v soukromé firmě. Od roku 1999 do roku 2002 zastávala funkci vedoucí odboru školství, kultury, zdravotnictví mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Zlína. Od roku 2002 až dosud je senátorkou. Od stejného roku také pracovala dvě léta jako poradkyně předsedy vlády ČR Vladimíra Špidly. Je hostem odborové delegace krajské tripartity, členkou Správní rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je 1. viceprezidentkou Svazu pacientů ČR a pacientskou ombudsmankou pro Moravu a Slezsko. Členka zastupitelstva obce Želechovice nad Dřevnicí.

 

Dobrý den, paní Gajdůšková. Nebojíte se, že slavná odstupující dvojce bude v ČSSD dál dělat neplechu a usilovat o to, aby se strana rozštěpila a pana Sobotku oslabila?
14:20

Dobrý den. Chci věřit tomu, co pánové říkají - že jim jde o sociální demokracii a o možnost otevřeně říkat své názory. V tom nikomu v sociální demokracii nikdo nebránil, kromě malé osobní statečnosti či strachu o vlastní židli těch, kteří si pak na malou otevřenost stěžovali i po éře předsedy Paroubka. To, jak se vyjadřovali naši členové, okresní i krajské organizace mě naplňuje nadějí. V této chvíli snad není nikdo, kdo by si nebyl vědom toho, že našim hlavním úkolem je udělat maximum pro ustavení stabilní vlády a normální dobré fungování státu sloužícího lidem. Děkuji všem za a omlouvám se těm, jejichž jsem nestihla . Přeji všechno dobré , hodně zdraví, štěstí a lásky, úspěchů v pracovním i osobním životě všem. Alena Gajdůšková

Paní místopředsedkyně, co si myslíte o návrhu EP, že by v představenstvu společností mělo být více žen. Pokud s tím souhlasíte, tak v čem vidíte přínos pro firmy? Děkuji. Přeji Vám pevné nervy v této nelehké době.
14:04

Ten návrh vychází z analýz úspěšnosti firem. Výzkum společnosti Catalyst v USA např. ukázal, že firmy, kde jsou ženy zastoupeny mají až o třetinu vyšší výnosy pro akcionáře. Je tam totiž rovnice - ženy v managementu znamenají větší citlivost k zaměstnancům, tj. větší spokojenost zaměstnanců, tj, vyšší produktivita práce a tvořivost, tj. větší úspěšnost firmy. To si už mnohé firmy u nás uvědomují. Měla jsem tu čest zaštítit podpis Memoranda Diverzita 2013, které v úterý podepsalo prvních 19 firem. (Auto Škoda, Siemens, Henkel, IBM, Plzeňský Prazdroj a další) Vyhlásili tak závazek podporovat ženy ve svých firmách a jejich vedení, protože si uvědomují výhody, které to přináší. Bez nařízení.

 

Dobrý den, můžete nějak srozumitelně vysvětlit, co se děje v Baťově nenocnici? A může skutečně zkrachovat? Pořád se o tom píše, ale trochu mám pocit, že se nikdo nechce přiznat k tomu, že se řítí do pořádného maléru. Děkuji za odpověď.
13:49

Problém v KNTB je a není malý. To nelze zastírat. Nyní je třeba spojit všechny síly - od zakladatele, kterým je Zlínský kraj, přes vedení nemocnice i primariáty až po mě a další politiky. Vyžádala jsem si jednání o srovnání plateb s ostatními srovnatelnými nemocnicemi na VZP. Věřím, že pomůže navýšení plateb za státní pojištěnce a konečně začne fungovat stabilizační program navržený vedením nemocnice. Zlínská nemocnice má schopnost být skutečně krajským pracovištěm na úrovni fakultních nemocnic. Občané Zlínska si to zaslouží.

 

Jaká vidíte východiska pro zvýšení zaměstnanosti. Myslíte si, že se dá zvýšit konkurenceschopnost našich pracovníků?
13:39

Zaměstnanost je potřeba podpořit investicemi a podporou koupěschopnosti. Myslíte-li konkurenceschopnost našich lidí na trhu práce, tak na to je jednoduchý recept a tím je nastavit efektivní systém celoživotního vzdělávání. Mimochodem zlínská firma Trexima má navržen fantastický systém, ve kterém člověk může jak klasickou cestou ve škole, tak praxí nebo jinou formou vzdělání získat kvalifikaci od řemesla až po akademický titul. Když k tomu přidáme lepší znalost jazyků a uplatníme tvořivost našich lidí, pak se ukáže, že jsme stejně dobří a schopní jako třeba Dánové, kteří jsou nejšťastnější národ na světě.

Myslíte si, že ČSSD vyhraje na podzim volby ve Zlíně? A můžete vyloučit, že by se pan M. Janečka do rady?
13:31

Byla bych velmi ráda, kdyby ČSSD ve Zlíně volby vyhrála. To ale budeme muset ještě všichni v ČSSD hodně odpracovat. Mohu vyloučit, že pan Janečka by byl v Radě za ČSSD. Není již našim členem.

Za tuším dva roky vám končí mandát senátorky. Přemýšlela jste, co budete dělat dál? A máte ambici se vrátit na zlínský magistrát? Nebo vás láká poslanecká sněmovna?
13:27

Mandát senátorky budu obhajovat zhruba za rok a ráda bych ho obhájila. V politice stejně jako ve firmě platí zkušenosti a platí, že člověk může udělat tím více pro ostatní, čím větší vliv má a z tohoto pohledu mohu v této chvíli udělat více než kdokoliv jiný. O tom, ale rozhodnou voliči. Vrátit se na magistrát by asi nebylo jednoduché. Když jsem odešla do Senátu, můj odbor rozdělili na tři části. Ale nebojím se, že bych se svými třemi profesemi neměla co dělat. Jinak budu s manželem sedlačit.

 

Paní senátorko, co říkáte na slova paní prezidentové Zemanové, že pak prezident nepije více než je běžné? Sám se pochlubil litrem vína denně. Je to podle vás normální?
13:18

Pro mě, téměř abstinenta, litr vína denně normální určitě není. Bez ohledu na pana prezidenta jiní mohou mít (a asi mají) na množství konzumovaného alkoholu jiný náhled.

 

Paní Gajdůšková, podařilo se vám něco pro lidi vyřídit jako pacientské ombudsmance? A kolik to stojí nás, daňové poplatníky?
13:14

Pacientská ombudsmanka Svazu pacientů ČR je čestná funkce . Dělám to doborovolně a ráda. Je pravda, že je výhodou spojení s pozicí senátorky, kde mě žádná instituce nemůže odmítnout v jednání a jsem tedy schopná těm, kteří se na mě obrátí zajistit, že s nimi bude zacházeno spravedlivě a tak, jak na to mají v rámci platných zákonů právo. Ve spolupráci s Krajskou nemocnicí T. Bati se podařilo napravit pár věcí ze zdravotního hlediska. Měla jsem velkou radost, když nám přišel poděkovat muž po padesátce, který měl velký problém po pracovním úrazu . Díky naší spolupráci došlo ke zlepšení jak po zdravotní stránce, tak mu byl přiznán alespoň částečný invalidní důchod.

Od roku 2002 pracujete jako senátorka. Předtím jste působila jako učitelka, vedoucí personálního oddělení a vedoucí odboru na magistrátu. Co Vás nejvíc ovlivnilo? Jste doposud v profesním kontaktu s některou ze svých profesí?
13:03

Čím jsem byla, tím jsem byla ráda, říkám s klasikem. Pro práci v parlamentu je výhoda, když má člověk široký záběr a zkušenosti. Nikdo vám nic moc nenavykládá. Zkušenost jak z veřejné správy, školy i magistrátu , tak ze soukromého sektoru a personalistiky jsou nezaplatitelné . Udržuji si kontakt s těmito profesemi a snažím se je také podporovat. V Senátu Parlamentu ČR organizuji průběžně záležitosti podpory celoživotního vzdělávání, technického vzdělávání, atd. To, čemu se říká rozvoj lidských zdrojů je u nás pořád popelka. Souvisí to s naší konkurenceschopností.

 

Paní místopředsedkyně, jakým způsobem pomáháte podnikům ke konkurenceschopnosti? Jak vidíte současný stav firem v kontextu EU?
12:53

Kamkoli jedem do zahraničí, je to vždy "otvírání dvěří", podpora uplatnění našich firem. Připravujeme na podzim s Hospodářskou komorou ve Zlíně kulatý stůl o možnostech upaltnění v Brazílii. Jsou rozjednané věci v Petrohradě kolem lázeňství a další. Hodně pracuji v oblasti podpory rozvoje vědy, výzkumu a inovací. Konkurenceschopnost země ale Světové ekonomické fórum stanovuje jakou soubor kritérií mezi které patří i úroveň zdravotní péče, vzdělání, právní stability, fungující veřejné správy a o to usilujeme v programu ČSSD. Naše firmy jsou dobré, uplatňují se na evropském trhu a hlavně umí být dobrými partnery pro evropské firmy a s nimi pak pronikat do celého světa. Velké možnosti mají naše firmy v oblasti Afriky a Jižní Ameriky i jinde, kde nás znají a mají k nám blízko. Dnes jejich významní představitelé u nás studovali, jako např. ministrryně životního prostředí a ministr stavebnictví v Mongolsku.

 

Mila pani Gajduskova, co rikate na to, kolik lidi je v docasne vypovedi. Myslite si, ze je spravne, kdyz se manazeri takto chovaji ke svym podrizenym a vyhrozuji jim, ze je vyhodi? Dekuji za a preji jenom to nej.
12:43

Dočasné výpovědi nejsou dobré ani pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele. Takové jednání manažerů je velmi krátkozraké a neprospívá firmám, jak se už dnes obecně ví. Jejich důsledkem je to, co se objevilo v mezinárodním výzkumu o tzv. nevolnické práci. ČR tam skončila hůře, než např. Afganistán. Zaměstnanec v takové situaci se nepovažuje za součást firmy, jak to známe z firem Baťa. Tam je také jiná produktivita práce a také jiné výdělky než tam, kde se lidé bojí a neví dne ani hodiny. Řešení je změna zákoníku práce a silnější odbory.

 

Vážená paní senátorko, velmi si cením toho, že náš region zastupujete právě vy. Lidé, jako jste vy, mají v politice rozhodně být. Vaše pozice teď asi není lehká, když vaši kolegové dělají takové věci, ale držte se.
12:26

Děkuji moc za uznání. Moc si vážím toho, že mohu reprezentovat právě náš region, který dal světu takové velikány jako Komenský nebo Baťa, a ve kterém žijí skvělí a pracovití lidé. Věřím, že i současnou situaci zvládneme ku prospěchu našich občanů.

 

Dobrý den paní senátorko, myslíte si, že malé regionální univerzity jako třeba ta ve Zlíně mají smysl? Není lepší koncentrovat výzkumné a pedagogické kapacity a prostředky na ně do několika málo větších univerzit nebo ústavů Akademie věd? Děkuji, Jan Baláč.
12:22

Trochu nesouhlasím s tím, že Univerzita T.Bati je pouze regionální univerzita. Je zde špičkové výzkumné pracoviště zabývající se polymery, které má světovou úroveň. Je zde unikátní fakulta multimediálních komunikací a velký potenciál zajímavého oboru má nová fakulta krizového řízení. Podle mého je potřeba potpořit to, co může být skutečně špičkové ať už je to v regionu nebo v Praze. Fakulty a obory, které jsou spíše regionální pak jsou důležité pro rozvoj zaměstnanosti v krajích. Samozřejmě si musíme hýčkat výzkumná pracoviště, která jsou partnery v evropském a světovém měřítku, jako je např. Akademie věd nebo významné výzkumné ústavy.

 

Dobrý den, rád bych se Vás zeptal jako stínové ministryně pro vědu, jak by podle vás měl stát řešit nezaměstnanost absolventů vysokých škol, která začíná být problémem i u technických oborů. Děkuji.
12:16

Zaměstnanost mladých je klíčová jak pro absolventy samotné, tak pro společnost. Jsou již nyní k dispozici evropské programy i s finanční podporou , které je třeba využít do maxima. Jedná se o stáže, praxe, podporu zaměstnávání absolventů přímo ve firmách. Prosazuji, aby se více propojily jak střední , tak vysoké školy s firmami k zajištění praxí studentů už v průběhu studia. To absloventům pak velmi usnadňuje hledání zaměstnání. A opět musí začít fungovat programy prostřednictvím úřadů práce k podpoře absolventských míst. Principem musí být tak jako v Dánsku. Mladý člověk by měl mít vždy možnost uplatnění na začátku své kariéry.

 

Dobrý den. V ČSSD se nyní řeší minulost (kauza Lány), přítomnost (jak kauzu řešit). Mě by ovšem zajímala budoucnost. Kam by se měla podle Vás sociální demokracie orientovat? Co by měla lidem nabízet, aby získala silnější mandát než v posledních volbách? Děkuji moc za odpověď.
12:13

Děkuji za tuto otázku. Podle mého názoru sociální demokracie musí přesvědčit, že sociálně demokratické hodnoty - svoboda každého jednoho člověka na základě solidarity ve spravedlivé společnosti je cesta do budoucnosti pro většinu lidí v zemi bez ohledu na jejich věk nebo sociální status. To je zásadní zejména pro mladé a střední vrstvu, pro lidi, kteří potřebují veřejné služby nejen k důstojnému životu, ale většinou jsou zde také zaměstnáni. Nesmíme však v žádném případě opustit seniory, lidi s nižšími příjmy, ty nejpotřebnější. Sociální soudržnost a rovné šance jsou klíčové pro kvalitu života obecně.

 

Jak vidíte řešení dilema podpory vědy mezi základním a aplikovaným výzkumem? Děkuji Radek Havel.
12:11

Nevidím dilema. I lidé z velkých firem jako např. generální ředitel Siemensu ČR ing. Palíšek, říkají, že od státu potřebují, aby podporoval především základní výzkum a jeho poznatky byly pro ně co nejlépe dostupné. Firmy potřebují nové objevy, které využijí v jejich aplikovaném výzkumu pro nové technologie a zvýšení konkurenceschopnosti. Tedy princip by měl být, že základní výzkum bude financován kolem 65 – 75 % institucionálně a zbytek se vysoutěží. Aplikovaný výzkum pak má stát zejména na účelovém financování. Je třeba ale odstranit všechny bariéry, které brání spolupráci mezi výzkumnými pracovišti, vysokými školami a firmami.

 

Dobrý den, mohla byste prosím stručně nastínit, jak vypadá vaše odborné zázemí? Jací lidé Vám radí? Máte vazby na akademické prostředí? Děkuji. Matouš Hruška.
12:08

Dobrý den nyní všem. Vážím si vašeho zájmu. A nyní k otázkám: Odborné zázemí ČSSD je systém ústředních odborných komisí. Těch je 24 ve třech komplexech - národohospodářský, sociální a tzv. ostatní. Na to navazují i odborné komise v regionech. Ty spolupracují s našimi lidmi v kraji, se stínovými ministry a odbornými mluvčími, kteří zase kolem sebe mají odborné týmy. V těch je zastoupen vždy poslanec a senátor, aby byla zajištěna provázanost na parlament. Na všech těchto úrovních jsou jak vědci, akademici, tak lidé z praxe. Není podmínkou členství v ČSSD. Vážíme si každé chytré hlavy. Osobně se i v odbornosti opírám také o lidi od nás ze Zlínska ať už z Univerzity T. Bati, z hospodářské sféry, o lidi vysloveně z praxe. Máme také k dispozici a pracujeme i s materiály ze zahraničí.

Čtěte více na: http://zlinsky.denik.cz/online-rozhovor/on-line-rozhovor-s-alenou-gajduskovou-cssd-20131107.html

 

DOTAZ: Dobrý den, paní Gajdůšková. Nebojíte se, že slavná odstupující dvojce bude v ČSSD dál dělat neplechu a usilovat o to, aby se strana rozštěpila a pana Sobotku oslabila? 8.11.2013 14:20 ODPOVĚĎ:Dobrý den. Chci věřit tomu, co pánové říkají - že jim jde o sociální demokracii a o možnost otevřeně říkat své názory. V tom nikomu v sociální demokracii nikdo nebránil, kromě malé osobní statečnosti či strachu o vlastní židli těch, kteří si pak na malou otevřenost stěžovali i po éře předsedy Paroubka. To, jak se vyjadřovali naši členové, okresní i krajské organizace mě naplňuje nadějí. V této chvíli snad není nikdo, kdo by si nebyl vědom toho, že našim hlavním úkolem je udělat maximum pro ustavení stabilní vlády a normální dobré fungování státu sloužícího lidem. Děkuji všem za dotazy a omlouvám se těm, jejichž dotaz jsem nestihla odpovědět. Přeji všechno dobré , hodně zdraví, štěstí a lásky , úspěchů v pracovním i osobním životě všem. Alena Gajdůšková DOTAZ: Paní místopředsedkyně, co si myslíte o návrhu EP, že by v představenstvu společností mělo být více žen. Pokud s tím souhlasíte, tak v čem vidíte přínos pro firmy? Děkuji. Přeji Vám pevné nervy v této nelehké době. 8.11.2013 14:04 ODPOVĚĎ:Ten návrh vychází z analýz úspěšnosti firem. Výzkum společnosti Catalyst v USA např. ukázal, že firmy, kde jsou ženy zastoupeny mají až o třetinu vyšší výnosy pro akcionáře. Je tam totiž rovnice - ženy v managementu znamenají větší citlivost k zaměstnancům, tj. větší spokojenost zaměstnanců, tj, vyšší produktivita práce a tvořivost, tj. větší úspěšnost firmy. To si už mnohé firmy u nás uvědomují. Měla jsem tu čest zaštítit podpis Memoranda Diverzita 2013, které v úterý podepsalo prvních 19 firem. ( Auto Škoda, Siemens, Henkel, IBM, Plzeňský Prazdroj a další) Vyhlásili tak závazek podporovat ženy ve svých firmách a jejich vedení, protože si uvědomují výhody, které to přináší. Bez nařízení. DOTAZ: Dobrý den, můžete nějak srozumitelně vysvětlit, co se děje v Baťově nenocnici? A může skutečně zkrachovat? Pořád se o tom píše, ale trochu mám pocit, že se nidko nechce přiznat k tomu, že řítí do pořádného maléru. Děkuji za odpověď 8.11.2013 13:49 ODPOVĚĎ:Problém v KNTB je a není malý. To nelze zastírat. Nyní je třeba spojit všechny síly - od zakladatele, kterým je Zlínský kraj, přes vedení nemocnice i primariáty až po mě a další politiky. Vyžádala jsem si jednání o srovnání plateb s ostatními srovnatelnými nemocnicemi na VZP. Věřím, že pomůže navýšení plateb za státní pojištěnce a konečně začne fungovat stabilizační program navržený vedením nemocnice. Zlínská nemocnice má schopnost být skutečně krajským pracovištěm na úrovni fakultních nemocnic. Občané Zlínska si to zaslouží. DOTAZ: Jaká vidíte východiska pro zvýšení zaměstnanosti. Myslíte si, že se dá zvýšit konkurenceschopnost našich pracovníků? 8.11.2013 13:39 ODPOVĚĎ:Zaměstnanost je potřeba podpořit investicemi a podporou koupěschopnosti. Myslíte-li konkurenceschopnost našich lidí na trhu práce, tak na to je jednoduchý recept a tím je nastavit efektivní systém celoživotního vzdělávání. Mimochodem zlínská firma Trexima má navržen fantastický systém, ve kterém člověk může jak klasickou cestou ve škole, tak praxí nebo jinou formou vzdělání získat kvalifikaci od řemesla až po akademický titul. Když k tomu přidáme lepší znalost jazyků a uplatníme tvořivost našich lidí, pak se ukáže, že jsme stejně dobří a schopní jako třeba Dánové, kteří jsou nejšťastnější národ na světě. DOTAZ: Myslíte si, že ČSSD vyhraje na podzim volby ve Zlíně? A můžete vyloučit, že by se pan M. Janečka dostal do rady? 8.11.2013 13:31 ODPOVĚĎ:Byla bych velmi ráda, kdyby ČSSD ve Zlíně volby vyhrála. To ale budeme muset ještě všichni v ČSSD hodně odpracovat. Mohu vyloučit, že pan Janečka by byl v Radě za ČSSD. Není již našim členem . DOTAZ: Za tuším dva roky vám končí mandát senátorky. Přemýšlela jste, co budete dělat dál? A máte ambici se vrátit na zlínský magistrát? Nebo vás láká poslanecká sněmovna? 8.11.2013 13:27 ODPOVĚĎ:Mandát senátorky budu obhajovat zhruba za rok a ráda bych ho obhájila. V politice stejně jako ve firmě platí zkušenosti a platí, že člověk může udělat tím více pro ostatní, čím větší vliv má a z tohoto pohledu mohu v této chvíli udělat více než kdokoliv jiný. O tom, ale rozhodnou voliči. Vrátit se na magistrát by asi nebylo jednoduché. Když jsem odešla do Senátu, můj odbor rozdělili na tři části. Ale nebojím se, že bych se svými třemi profesemi neměla co dělat. Jinak budu s manželem sedlačit. DOTAZ: Paní senátorko, co říkáte na slova paní prezidentové Zemanové, že pak prezident nepije více než je běžné? Sám se pochlubil litrem vína denně. Je to podle vás normální? 8.11.2013 13:18 ODPOVĚĎ:Pro mě , téměř abstinenta, litr vína denně normální určitě není. Bez ohledu na pana prezidenta jiní mohou mít ( a asi mají ) na množství konzumovaného alkoholu jiný náhled. DOTAZ: Paní Gajdůšková, podařilo se vám něco pro lidi vyřídit jako pacientské ombudsmance? A kolik to stojí nás, daňové poplatníky? 8.11.2013 13:14 ODPOVĚĎ:Pacientská ombudsmanka Svazu pacientů ČR je čestná funkce . Dělám to doborovolně a ráda. Je pravda, že je výhodou spojení s pozicí senátorky, kde mě žádná instituce nemůže odmítnout v jednání a jsem tedy schopná těm, kteří se na mě obrátí zajistit, že s nimi bude zacházeno spravedlivě a tak, jak na to mají v rámci platných zákonů právo. Ve spolupráci s Krajskou nemocnicí T.Bati se podařilo napravit pár věcí ze zdravotního hlediska. Měla jsem velkou radost, když nám přišel poděkovat muž po padesátce, který měl velký problém po pracovním úrazu . Díky naší spolupráci došlo ke zlepšení jak po zdravotní stránce, tak mu byl přiznán alespoň částečný invalidní důchod. DOTAZ: Od roku 2002 pracujete jako senátorka. Předtím jste působila jako učitelka, vedoucí personálního oddělení a vedoucí odboru na magistrátu. Co Vás nejvíc ovlivnilo? Jste doposud v profesním kontaktu s některou ze svých profesí? 8.11.2013 13:03 ODPOVĚĎ:Čím jsem byla, tím jsem byla ráda, říkám s klasikem. Pro práci v parlamentu je výhoda, když má člověk široký záběr a zkušenosti. Nikdo vám nic moc nenavykládá. Zkušenost jak z veřejné správy, školy i magistrátu , tak ze soukromého sektoru a personalistiky jsou nezaplatitelné . Udržuji si kontakt s těmito profesemi a snažím se je také podporovat. V Senátu Parlamentu ČR organizuji průběžně záležitosti podpory celoživotního vzdělávání, technického vzdělávání, atd. To, čemu se říká rozvoj lidských zdrojů je u nás pořád popelka. Souvisí to s naší konkurenceschopností. DOTAZ: Paní místopředsedkyně, jakým způsobem pomáháte podnikům ke konkurenceschopnosti? Jak vidíte současný stav firem v kontextu EU? 8.11.2013 12:53 ODPOVĚĎ:Kdekoliv jedem do zahrničí, je to vždy "otvírání dvěří", podpora uplatnění našich firem. Připravujeme na podzim s Hospodářskou komorou ve Zlíně kulatý stůl o možnostech upaltnění v Brazílii. Jsou rozjednané věci v Petrohradě kolem lázeňství a další. Hodně pracuji v oblasti podpory rozvoje vědy, výzkumu a inovací. Konkurenceschopnost země ale Světové ekonomické fórum stanovuje jakou soubor kritérií mezi které patří i úroveň zdravotní péče, vzdělání, právní stability, fungující veřejné správy a o to usilujeme v programu ČSSD. Naše firmy jsou dobré, uplatňují se na evropském trhu a hlavně umí být dobrými partnery pro evropské firmy a s nimi pak pronikat do celého světa. Velké možnosti mají naše firmy v oblasti Afriky a Jižní Ameriky i jinde, kde nás znají a mají k nám blízko. Dnes jejich významní představitelé u nás studovali, jako např. ministrryně životního prostředí a ministr stavebnictví v Mongolsku. DOTAZ: Mila pani Gajduskova, co rikate na to, kolik lidi je v docasne vypovedi. Myslite si, ze je spravne, kdyz se manazeri takto chovaji ke svym podrizenym a vyhrozuji jim, ze je vyhodi? Dekuji za odpoved a preji jenom to nej. 8.11.2013 12:43 ODPOVĚĎ:Dočasné výpovědi nejsou dobré ani pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele. Takové jednání manažerů je velmi krátkozraké a neprospívá firmám, jak se už dnes obecně ví. Jejich důsledkem je to, co se objevilo v mezinárodním výzkumu o tzv. nevolnické práci. ČR tam skončila hůře, než např. Afganistán. Zaměstnanec v takové situaci se nepovažuje za součást firmy, jak to známe z firem Baťa. Tam je také jiná produktivita práce a také jiné výdělky než tam, kde se lidé bojí a neví dne ani hodiny. Řešení je změna zákoníku práce a silnější odbory. DOTAZ: Vážená paní senátorko, velmi si cením toho, že náš region zastupujete právě vy. Lidé, jako jste vy, mají v politice rozhodně být. Vaše pozice teď asi není lehká, když vaši kolegové dělají takové věci, ale držte se. 8.11.2013 12:26 ODPOVĚĎ:Děkuji moc za uznání. Moc si vážím toho, že mohu reprezentovat právě náš region, který dal světu takové velikány jako Komenský nebo Baťa, a ve kterém žijí skvělí a pracovití lidé. Věřím, že i současnou situaci zvládneme ku prospěchu našich občanů. DOTAZ: Dobrý den paní senátorko, myslíte si, že malé regionální univerzity jako třeba ta ve Zlíně mají smysl? Není lepší koncentrovat výzkumné a pedagogické kapacity a prostředky na ně do několika málo větších univerzit nebo ústavů Akademie věd? Děkuji, Jan Baláč 8.11.2013 12:22 ODPOVĚĎ:Trochu nesouhlasím s tím, že Univerzita T.Bati je pouze regionální univerzita. Je zde špičkové výzkumné pracoviště zabývající se polymery, které má světovou úroveň. Je zde unikátní fakulta multimediálních komunikací a velký potenciál zajímavého oboru má nová fakulta krizového řízení. Podle mého je potřeba potpořit to, co může být skutečně špičkové ať už je to v regionu nebo v Praze. Fakulty a obory, které jsou spíše regionální pak jsou důležité pro rozvoj zaměstnanosti v krajích. Samozřejmě si musíme hýčkat výzkumná pracoviště, která jsou partnery v evropském a světovém měřítku, jako je např. Akademie věd nebo významné výzkumné ústavy. DOTAZ: Dobrý den, rád bych se Vás zeptal jako stínové ministryně pro vědu, jak by podle vás měl stát řešit nezaměstnanost absolventů vysokých škol, která začíná být problémem i u technických oborů. Děkuji 8.11.2013 12:16 ODPOVĚĎ:Zaměstnanost mladých je klíčová jak pro absolventy samotné, tak pro společnost. Jsou již nyní k dispozici evropské programy i s finanční podporou , které je třeba využít do maxima. Jedná se o stáže, praxe, podporu zaměstnávání absolventů přímo ve firmách. Prosazuji, aby se více propojily jak střední , tak vysoké školy s firmami k zajištění praxí studentů už v průběhu studia. To absloventům pak velmi usnadňuje hledání zaměstnání. A opět musí začít fungovat programy prostřednictvím úřadů práce k podpoře absolventských míst. Principem musí být tak jako v Dánsku. Mladý člověk by měl mít vždy možnost uplatnění na začátku své kariéry. DOTAZ: Dobrý den. V ČSSD se nyní řeší minulost (kauza Lány), přítomnost (jak kauzu řešit). Mě by ovšem zajímala budoucnost. Kam by se měla podle Vás sociální demokracie orientovat? Co by měla lidem nabízet, aby získala silnější mandát než v posledních volbách? Děkuji moc za odpověď. 8.11.2013 12:13 ODPOVĚĎ:Děkuji za tuto otázku. Podle mého názoru sociální demokracie musí přesvědčit, že sociálně demokratické hodnoty - svoboda každého jednoho člověka na základě solidarity ve spravedlivé společnosti je cesta do budoucnosti pro většinu lidí v zemi bez ohledu na jejich věk nebo sociální status . To je zásadní zejména pro mladé a střední vrstvu, pro lidi, kteří potřebují veřejné služby nejen k důstojnému životu, ale většinou jsou zde také zaměstnáni. Nesmíme však v žádném případě opustit seniory, lidi s nižšími příjmy, ty nejpotřebnější. Sociální soudržnost a rovné šance jsou klíčové pro kvalitu života obecně. DOTAZ: Jak vidíte řešení dilema podpory vědy mezi základním a aplikovaným výzkumem? Děkuji Radek Havel 8.11.2013 12:11 ODPOVĚĎ:Nevidím dilema. I lidé z velkých firem jako např. generální ředitel Siemensu ČR ing. Palíšek, říkají, že od státu potřebují, aby podporoval především základní výzkum a jeho poznatky byly pro ně co nejlépe dostupné. Firmy potřebují nové objevy, které využijí v jejich aplikovaném výzkumu pro nové technologie a zvýšení konkurenceschopnosti. Tedy princip by měl být, že základní výzkum bude financován kolem 65 – 75 % institucionálně a zbytek se vysoutěží. Aplikovaný výzkum pak má stát zejména na účelovém financování. Je třeba ale odstranit všechny bariéry, které brání spolupráci mezi výzkumnými pracovišti, vysokými školami a firmami. DOTAZ: Dobrý den, mohla byste prosím stručně nastínit, jak vypadá vaše odborné zázemí? Jací lidé Vám radí? Máte vazby na akademické prostředí? Děkuji. Matouš Hruška 8.11.2013 12:08 ODPOVĚĎ:Dobrý den nyní všem. Vážím si vašeho zájmu. A nyní k otázkám: Odborné zázemí ČSSD je systém ústředních odborných komisí. Těch je 24 ve třech komplexech - národohospodářský, sociální a tzv. ostatní. Na to navazují i odborné komise v regionech. Ty spolupracují s našimi lidmi v kraji, se stínovými ministry a odbornými mluvčími, kteří zase kolem sebe mají odborné týmy. V těch je zastoupen vždy poslanec a senátor, aby byla zajištěna provázanost na parlament. Na všech těchto úrovních jsou jak vědci, akademici, tak lidé z praxe. Není podmínkou členství v ČSSD. Vážíme si každé chytré hlavy. Osobně se i v odbornosti opírám také o lidi od nás ze Zlínska ať už z Univerzity T.Bati, z hospodářské sféry, o lidi vysloveně z praxe. Máme také k dispozici a pracujeme i s materiály ze zahraničí.

Čtěte více na: http://zlinsky.denik.cz/online-rozhovor/on-line-rozhovor-s-alenou-gajduskovou-cssd-20131107.html