A. Gajdůšková: Kurzarbeit: Lze ho udělat buď dobře, nebo naprosto nanic

Nejnebezpečnějším způsobem, jak zničit dobrou myšlenku je, když se stejný název použije i pro nějaký nesmysl. Ten se pak prosadí. Za nedlouhou dobu se zjistí, že řešení nefunguje. „Vidíte, kurzarbeit je na nic,“ uslyšíme.

V Německu a v dalších podobách i v řadě jiných zemí je ale kurzarbeit velmi účinným a desítky let vyzkoušeným nástrojem k překonání období ekonomické krize, k zachování pracovních míst, k udržení zaměstnanců do doby, kdy firma může opět začít vyrábět naplno.

Jenže to musí být funkční systém. Ne zmetek.

Podmínky pro kurzarbeit nyní máme ve sněmovně na stole. Proti sobě stojí verze sociální demokracie a verze ANO plus KSČM.

Nejdříve se zastavím u konkurence, protože na jejich nápadech je přesně vidět, jak se dá dobrá věc pohřbít naprosto nesmyslným přívalem lidové legislativní tvořivosti (nebo zlovůle? – kdo ví?).

Takže příležitostná koalice ANO a komunistů podala svoji verzi. Je to „ jitrnice, jakou svět neviděl.“ V této podobě bude kurzarbeit nekonzumovatelný, nebude fungovat.

Důvody: Ta prvé nebude právním nárokem pro krizí postižené firmy. Za druhé: Firmy budou muset nejprve vyplatit plné mzdy a pak doufat, že budou vybrány k podpoře. Za třetí: O tom, kdo peníze dostane a kdo ne, mají rozhodovat poradní sbory úřadů práce na krajské úrovni.

Proč je to nesmysl? Za prvé nemá logiku, aby v případě splnění podmínek neměla být pomoc automatická. To je, jako kdyby invalida bez nohou měl čekat, jestli bude vybrán, aby dostal příspěvek na vozík. Za druhé důvodem pro kurzarbeit je, že firmy mají problémy a chybí jim cash flow. Právě proto se jim pomáhá, že nemají na mzdy. Požadavek: Mějte na mzdy a my vám možná pomůžeme je Made in Absurdistan. Za třetí ony poradní sbory jsou dobrovolné orgány, kde sedí představitelé firem a podnikatelé a jejich smyslem je diskuse o hospodářském vývoji regionu. Tyto dobrovolné orgány mají úřadovat desítky tisíc žádostí? (V rámci programu Antivirus, na který kurzarbeit má navázat, jich bylo 60 tisíc.) A ještě divnější je, že by v těchto orgánech byli podnikatelé, kteří by mohli zamítnout pomoc svým konkurentům. Nebo naopak prosadit svým obchodním partnerům. To je víc než divné, To je skutečně hloupé, vytváří to korupční prostředí a prostor pro mimořádné nespravedlnosti.

Při vší úctě ke kolegyním – autorkám návrhu z dílny ANO – KSČM se naskýtá otázka, zda jen nedokáží domyslet dopady svých návrhů do praxe nebo naopak se snaží, aby kurzarbeit nefungoval a prostředky na něj nemusely být vyplaceny. Jedno i druhé je naprosto nepřijatelné. Jde o hazard s osudy tisíců zaměstnanců a také s budoucností mnoha a mnoha podnikatelů.

Pod návrhem socdem je podepsán Roman Sklenák. Základní obrysy jsou tyto: Procento „nepráce“, které je hlavním kritériem pro spuštění pomoci, se počítá za firmu jako celek. To je důležité například při živelných pohromách, kdy výpadek práce firmy není plošný. Ale při splněných podmínkách bude podpora poskytnuta vždy, bez další administrativy a hlavně nevyzpytatelného výběru „tomu ano, tomu ne“. Samozřejmě není nutné předfinancování ze strany firmy. Jsou zde i bezpečnostní pojistky: Zásadní podmínka z pohledu hospodaření s veřejnými rozpočty je, že pokud firma chce podporu, nesmí vyplatit dividendu měsíc před vyhlášením kurzarbeitu a rok po výplatě poslední podpory. Zásadní je pro nás ochrana zaměstnanců, odmítáme dotovat zisky vlastníkům.

Tyto principy jsou dohodnuty se zaměstnavateli i odbory, mají jejich podporu (na rozdíl od návrhu ANO-KSČM). Na administraci naší úpravy jsou úřady práce plně připraveny.

Když bude přijata varianta sociální demokracie , tedy návrh Romana Sklenáka, bude možné přijmout i další pozměňovací návrhy k zákonu o zaměstnanosti, které by upravily některé podmínky zákona. Těch je podáno na několik desítek. Moje pozměňovací návrhy reagují na problémy praxe, které se ukázaly již při první části koronakrize na jaře. Ve svém důsledku mají nastavit férové prostředí pro zaměstnance, malé a střední podniky, omezit šedou ekonomiku. Navrhuji spolu s kolegou Onderkou zaměstnavatelům dát povinnost hlásit ÚP všechny uzavřené dohody o pracovní činnosti i o provedení práce a volná pracovní místa. Prosazuji také vyšší částku příspěvku kurzarbeitu těm, kteří dobu mimo zaměstnání využijí k vlastnímu vzdělávání. Konstrukce návrhu ANO – KSČM žádné takové doplnění a dotažení neumožňuje. Tady dopředu říkám, že pokud námi navrhované důležité a potřebné změny spadnou pod stůl, jsem připravena předložit je urychleně jako samostatnou novelu zákona.

Smyslem kurzarbeitu je obrousit ty nejostřejší hrany krize (této nebo jakékoliv příští), zmírnit dopad propadu ekonomiky do zaměstnanosti a pomoci životaschopným podnikatelům i jejich zaměstnancům udržet podnik pohromadě, restrukturalizovat ho a znovu „nahodit motory“. V podobě ANO – KSČM je ale jejich „kurzarbeit“ jen hraní si na řešení. Návrh Romana Sklenáka a ČSSD doplněný o další změny, které jsem předložila s kolegou Onderkou, je v hlavních zásadách daleko bližší historicky prověřené německé verzi. A o Německu si může každý myslet, co chce, ale ani největší blázen nepopře, že ekonomiku a sociální oblast mají v té nejlepší kondici.

Čeští zaměstnanci a čeští podnikatelé si zaslouží trochu té sousedské důkladnosti při řešení něčeho tak sociálně a společensky citlivého, jako je nezaměstnanost pracovníků a hrozící krachy podnikatelů.

autor: Alena Gajdůšková

zdroj: iDnes.cz, 10. 2. 2021 odkaz: ZDE