A. Gajdůšková: Samoživitelé a samoživitelky jsou nejohroženější skupinou

Projev na 87. schůzi Poslanecké sněmovny 3. března k návrhu zákona o jednorázovém mimořádném rodičovském příspěvku.

Děkuji, vážený pane předsedající, za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předkladateli, paní ministryně, dovolte mi tedy představit z pozice zpravodajky předkládaný a projednávaný návrh.

Skupina poslanců předložila tento návrh Poslanecké sněmovně dne 8. 9. 2020. Navrhovatel navrhuje, jak už zde byla řeč, projednání tak, aby mohl být vysloven souhlas s návrhem již v prvním čtení, to je podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. Organizační výbor navrhl, aby garančním výborem byl výbor pro sociální politiku a určil mě zpravodajkou.

Vláda zaslala stanovisko dne 14. 10. 2020, obdrželi jste ho jako sněmovní tisk 1006/1. V tomto stanovisku vláda vyslovila nesouhlas s tímto návrhem zákona. Pan navrhovatel hovořil o tom, jak je návrh potřebný. Tam si dovolím osobní pozici. Ano, samoživitelé a samoživitelky jsou v podstatě nejohroženější skupinou, na kterou dopadá současná krizová situace.

Ale musím se držet své role zpravodajky, a tak mi dovolte za prvé krátce shrnout, o čem ten návrh je, poté sdělit, proč vláda dala negativní stanovisko zejména k tomu, aby byl návrh zákona projednán a schválen v prvním čtení. Poté řeknu, co by bylo potřeba upravit, když budeme tento návrh dál projednávat.

Takže o čem vlastně ten návrh je? Stanovuje jednorázový mimořádný rodičovský příspěvek ve výši 6 tisíc korun. Nárok na tento příspěvek mají osamělí rodiče a rodiče pobírající rodičovský příspěvek. Rozhodné období pro posouzení tohoto nároku je stanoveno od března do prosince 2020. Žádost lze podat nejpozději do konce března 2021 na úřad práce a splnění nároku se prokazuje čestným prohlášením.

Není možné ale tento návrh schválit v prvním čtení, protože podávání žádosti by bylo možné podle tohoto návrhu nejpozději do konce března, ale jen vytvoření žádosti a IT úpravy zaberou několik týdnů a nebylo by to zvládnutelné.

Další podstatná výhrada je, že cílová skupina a podmínky nároku jsou vymezeny z pohledu administrativy toho návrhu velmi problematicky a Ministerstvo práce a sociálních věcí má k tomuto návrhu řadu legislativně technických připomínek.

Na to, aby návrh fungoval a aby splnil to, co bychom si asi všichni přáli, by bylo potřeba za prvé prodloužit výrazně termín podávání žádosti, dále upravit rozhodné období pro nárok na tento rodičovský příspěvek, lépe a přesněji formulovat cílové skupiny. Takto, jak je to navrženo, vznikne nárok více osobám při péči o jedno dítě. Například při střídavé péči by mohli ten příspěvek nárokovat oba rodiče. Je potřeba upravit nárok pro podporu rodin s malými dětmi, pokud je záměrem podpořit rodiny s malými dětmi, je lepší nárok vázat například na věk dítěte, protože pokud bychom to zase rozebrali, takto jak je to formulováno, by se mohlo stát, že by někde byly diskriminovány rodiny, které mají přitom stejně staré děti, ale které rychleji vyčerpaly původní rodičovský příspěvek.

Navíc tam není podle vládního vyjádření a Ministerstva práce a sociálních věcí šikovná vazba na rodičovský příspěvek, protože situace těchto rodin může být právě díky již přiznanému rodičovskému příspěvku stabilnější než tam, kde oba rodiče pracují, ale o práci třeba v tu chvíli přišli.

To jsou důvody, proč bychom neměli - a já to jako zpravodajka nedoporučuji - schválit projednávání v režimu § 90, ale dále zvážit další projednávání.

Ještě k tomu možná poznámku, že v podstatě zde již je vládní návrh, který se týká rodičovského příspěvku a podle toho, když to probereme celé, tak přídavek na dítě představuje stabilní navýšení rodinného rozpočtu na měsíční bázi lépe než jednorázový příspěvek, který je tímto projednávaným návrhem navrhován.

Tolik představení toho návrhu a moje stanovisko jako zpravodajky.