• slide
  • Vítejte na mém webu

14 opatření ministra Hegera ke zlepšení financování zdravotnictví

19. 11. 2012 / Místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR a 1. viceprezidentka Svazu pacientů ČR A. Gajdůšková a další odpovídají na dotazy ke 14 bodům ministra zdrav. Hegera ke zlepšení financování zdravotnictví pro Zdravotnické noviny.

 

14 opatření ministra Hegera ke zlepšení financování zdravotnictví

Zdravotnické noviny | 19.11.2012 | Rubrika: Diskuse | Strana: 6 | Autor: Petra Klusáková | Téma: Senátoři - Gajdůšková Alena

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) předložil počátkem listopadu vládě návrh 14 opatření ke zlepšení finanční situace systému zdravotního pojištění a ke snížení jeho schodků. Představitelé českého zdravotnictví se k nim vyslovili na stránkách našich novin. Přinášíme prvních sedm bodů, dalších sedm bude následovat v příštím čísle.

1. Restriktivní vyhláška o úhradách péče pro příští rok

Zdravotní pojišťovny by za péči měly vydat maximálně tolik, kolik vyberou na pojistném, což dle MZ povede ke stabilizaci financí zdravotních pojišťoven i otevření diskuse o udržitelnosti systému, možnostech omezení solidárnosti a nároku na plně hrazenou péči.

MUDr. Milan Kubek prezident České lékařské komory (ČLK)

Česká lékařská komora s návrhem zásadně nesouhlasí:
a) Ministerstvo nezajistilo příjmy pro zdravotnictví: Pojistné placené státem za tzv. státní pojištěnce (děti, důchodci, nezaměstnaní), tedy více než 60 % obyvatel, bude z rozhodnutí vlády i v roce 2013 stagnovat na pouhých 723 Kč měsíčně, čtvrtým rokem ve stejné výši.
Stropy na pojistné umožňují nejbohatším občanům platit nižší pojistné, než kolik by odpovídalo jejich příjmům. Přetrvává zvýhodnění osob samostatně výdělečně činných, které platí pojistné z polovičního vyměřovacího základu. Nebyla zavedena zdravotní daň na tabák a alkohol, jejíž výnos by podpořil zdravotnictví nesoucí na svých bedrech léčbu nemocí způsobených těmito závislostmi. Ministerstvo nedokázalo vyčlenit žádné nadstandardní výkony, které měly být dalším zdrojem peněz pro zdravotnictví. Bez těchto nadstandardů přitom nemůže vzniknout komerční připojištění.
ČLK proto požaduje podstatné zvýšení plateb pojistného za tzv. státní pojištěnce, zrušení stropu pro maximální vyměřovací základ na pojistné, zvýšení minimálního pojistného pro OSVČ, zavedení tzv. zdravotní daně na tabákové výrobky a na alkohol, zvýšení plateb na zdravotnictví ze státního rozpočtu a z regionálních rozpočtů.
b) Ministerstvo zvýšilo výdaje zdravotnictví: Ministr Heger souhlasil nejenom s opakovaným zvyšováním sazeb DPH, ale dokonce i s jejich sjednocením.
c) Část zdravotní péče nedostanou zdravotnická zařízení zaplacenu: ČLK vyzývá ministra zdravotnictví Leoše Hegera, aby navrhl a prosazoval takovou vyhlášku o úhradách a regulacích spotřeby zdravotních služeb pro rok 2013, která zohlední nárůst režijních nákladů zdravotnických zařízení a bude poskytovatelům zdravotních služeb kompenzovat zvyšování sazeb DPH. ČLK požaduje navýšení úhrad, které zdravotnickým zařízením umožní splnit vládou ČR dané sliby v mzdové oblasti, pro všechny poskytovatele zdravotních služeb požadujeme od všech zdravotních pojišťoven stejné úhrady za identické výkony.
d) Hrozí likvidace všeobecného solidárního zdravotního pojištění, které je dostupné pro všechny obyvatele.

Ing. Jaromír Gajdáček, Ph. D. prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Je to krok nezbytně nutný k zachování finanční stability systému veřejného zdravotního pojištění. To bude důležité zvlášť v případě, že se nepodaří prosadit restrukturalizaci akutní lůžkové péče.

MUDr. Zorjan Jojko předseda Sdružení ambulantních specialistů

Na toto mohu reagovat citací jednoho z usnesení našeho sjezdu, který proběhl 2. listopadu 2012: Sjezd vyzývá MZ, aby v úhradové vyhlášce pro rok 2013 zajistilo přiměřené navýšení úhrad práce zdravotnických zařízení tak, aby nebyla zhoršena kvalita a dostupnost ambulantní zdravotní péče o občany v ČR. Sjezd žádá ministra zdravotnictví, aby i v úhradách ambulantních specialistů bylo zohledněno již realizované i plánované navýšení DPH. Jiný postup, respektive stagnaci nebo snížení příjmů ambulancí bude sjezd považovat za jednání v rozporu s článkem 2 a 3 Memoranda uzavřeného mezi MZ a Koalicí soukromých lékařů 30. srpna 2011. V době, kdy v systému veřejného zdravotního pojištění chybějí prostředky, sjezd SAS považuje za zbytečné plýtvání investovat tyto peníze do projektů jako je IZIP, AKORD, Akord Max apod.
Sjezd vyzývá ministra zdravotnictví, aby v úhradové vyhlášce nestupňoval regulace na předepsané léky a vyžádanou péči. Pokud bude politická vůle snižovat náklady na léky ze zdravotního pojištění, pak roli nositele důsledků tohoto opatření nelze přenášet na lékaře pod hrozbou finančně likvidačních pokut.
Avizovanému kroku ke stabilizaci financí zdravotních pojišťoven i otevření diskuse o udržitelnosti systému, možnostech omezení solidárnosti a nároku na plně hrazenou péči se nijak nebráníme. Pokud stát vidí, že systém není schopen ufinancovat zdravotní péči ve stávajícím rozsahu, bylo by fér, pokud by to otevřeně dal vědět občanům a přijal i taková opatření, že by část péče byla ze zdravotního pojištění již nehrazená nebo by byla hrazená jen částečně.

2. Sbližování sazeb za akutní lůžkovou péči

Všechny nemocnice v Česku by měly od všech pojišťoven dostávat stejné peníze, nyní se jejich úhrady liší.

PaedDr. Alena Gajdůšková

místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR a 1. viceprezidentka Svazu pacientů ČR Vítáme (a nakonec je to i splnění našeho dlouhodobého požadavku), že všechny nemocnice v České republice by měly dostávat za léčbu stejné peníze.

Zorjan Jojko:

Pokud jde o identické výkony, pak není důvod nesouhlasit.

Jaromír Gajdáček:

Sbližování sazeb ano, ale v delším časovém období.

Milan Kubek:

S návrhem urychlit sbližování historických rozdílů v úhradách jednotlivým nemocnicím i od jednotlivých pojišťoven ČLK souhlasí, ale klade otázky: Proč ne urychlené sjednocení těchto sazeb? Náprava nespravedlností v úhradách by měla předcházet zásahům do sítě nemocnic. Při stejných úhradách za stejnou péči by mohl nepotřebná zdravotnická zařízení vyřazovat nezájem pacientů, tedy tržní princip.

3. Zavedení elektronických aukcí na léky

Slevy na lécích, soutěžení farmaceutických firem, úspora desítek až stovek milionů korun.

Zorjan Jojko:

Podle dostupných dat se samotné úhrady léků předepisovaných na recept cca od roku 2006 nemění. Problém změny jejich cen je hlavně ve změnách DPH, což vnímáme jako problematické, neboť tím vlastně zdravotnictví dotuje stát. Soukromí lékaři s tím mají problém, protože jejich regulační limity jsou vztahovány k obdobím, kdy byla DPH nižší, což většina zdravotních pojišťoven ve výpočtu regulačních srážek nezohledňuje. Za daleko lepší bychom považovali, kdyby:
• Všechny léky se stejnou účinnou látkou měly stejně vysokou úhradu ze zdravotního pojištění a lišily se jen například doplatkem pacienta.
• Stát buď dal lékům nulovou sazbu DPH, nebo by do zdravotnictví navyšování DPH vracel, například zvýšením platby za státní pojištěnce.
Jsou jistě ale i jiné způsoby.

Milan Kubek:

Od jara 2013 ministerstvo plánuje zahájit aukce dle zákona o veřejném zdravotním pojištění. ČLK s návrhem souhlasí, ale má připomínky a klade otázky:
• Proč ministerstvo zdravotnictví ztratilo celý rok?
• Elektronické aukce jsou v zákoně chybně nastaveny. Vítěz aukce, firma nabízející svůj lék za nejnižší cenu, je povinen pokrýt pouze 50 % potřeby trhu. Snížení úhrady ostatním výrobcům na úroveň 75 % vítězné nejnižší nabídky způsobí, že velká část pacientů bude na léky zbytečně doplácet.

4. Sestavení pozitivních listů

Zdravotní pojišťovny vytvoří seznam léčiv, která mají smluvní lékaři předepisovat, preferovat budou nejméně nákladné preparáty, firmy budou soutěžit a nabízet slevy, což povede k úspoře desítek až stovek milionů korun ročně.

Zorjan Jojko:

Jak VZP, tak Svaz zdravotních pojišťoven dnes už tyto pozitivní listy vlastně mají. Obtížnost jejich využití spočívá v tom, že:
• Programy, které užíváme v předepisování léků, zatím dovolují toho času sledovat maximálně jeden takovýto seznam. Změna by tedy vyžadovala změnu našeho software, což by nám přineslo zvýšení nákladů.
• Dostupnost jednotlivých léků je velmi pohyblivou proměnnou i v rámci velmi krátkých období.
• U některých léků jsou na pozitivním listu jen jeho větší balení, jehož předepsání by při krátkodobější potřebě znamenalo zbytečné plýtvání.
• Ačkoli se léky se stejnou účinnou látkou chtějí tvářit jako co do účinku identické, liší se účinností tablet (plus minus až 20 %) a ostatními složkami, které tablety obsahují. Mohou tedy mít u jednotlivých pacientů různou účinnost a snášenlivost. Nejsou volně zaměnitelné.
Pokud by bylo myšleno, že pozitivní seznam bude jen jakýmsi pomocníkem či vodítkem a zdravotnické zařízení, které bude předepisovat v něm uvedené léky například z více než 30 či možná 50 % (to procento by bylo třeba namodelovat tak, aby při prostém matematické výpočtu regulací nebylo ze strany pojišťoven osloveno s výzvou k zaplacení regulační srážky více než například 5 % zařízení), bude mít jistotu, že nebude nijak regulované za předpis léků, pak lze asi souhlasit.
Pravidlo, že bychom museli psát léky jen z tohoto seznamu, považujeme za nebezpečné pro pacienty a vlastně také zbytečné, když stačí jen srovnat úhrady stejných účinných látek.

Milan Kubek:

ČLK považuje zbytečně vysoké výdaje na příliš drahé léky za závažný problém, ale s tímto návrhem souhlasit nemůže. Komora požaduje urychlené přijetí zákona o kategorizaci, cenách a úhradách zdravotnických prostředků. Na přípravě tohoto zákona se chce spolupodílet prostřednictvím svých odborníků.
a) Návrh je krokem k řízené péči. ČLK odmítá projekty řízené péče, které omezují právo pacienta na svobodnou volbu lékaře a svobodu lékařů léčit lege artis, v souladu se svým svědomím a znalostmi. Komora varuje lékaře, kteří by se do podobných projektů zapojili, že jsou to oni, kdo by nesl odpovědnost za případná poškození pacientů.
Lékaři nemohou být ekonomicky závislí na tom, kolik peněz ušetří na svých pacientech. Při rozhodování o způsobu léčby a diagnostiky musí být pro lékaře prioritou zdravotní stav pacienta a jeho prospěch, nikoli důvody ekonomické. Porušení tohoto etického imperativu, který hájí všechny profesní lékařské samosprávy na světě, je pro Českou lékařskou komoru zcela nemyslitelné.
b) Jde o nepřijatelné omezení autonomie v rozhodování o odborných otázkách. Autonomii lékaře při rozhodování v odborných medicínských otázkách ČLK považuje za základní podmínku bezpečnosti pacientů. Bude i nadále usilovat o zachování této autonomie a bude bojovat proti všem pokusům tuto autonomii omezovat.
c) Hrozí snížení kvality zdravotní péče. Za volbu odpovídající terapie pro pacienta zodpovídá lékař. Diktát úředníků zdravotních pojišťoven je pro lékařskou komoru nepřijatelný.

MUDr. Petr Zajíc, MBA ředitel Nemocnice Na Bulovce

Pozitivní listy u nás v nemocnici fungují, ročně přinesou úsporu v řádech milionů korun.

5. Sdílené úhrady drahých léčiv a přístrojů (risk-sharing)

Zdravotní pojišťovny by drahé léky a přístroje hradily tehdy, pokud by se prokázala efektivita nákladů a byl stanoven počet pacientů; zvýšení počtu pacientů či dávek hradí dodavatel. Cílem je stopnutí růstu nákladů nad limit.

Alena Gajdůšková:

Sdílené úhrady léčiv a přístrojů (risk-sharing) ano, ale nemůže to vést k tomu, že pacientovi kvůli administrativnímu limitu nebude poskytnuta léčba, která je jinak běžně aplikovaná. To by bylo porušení práva rovného přístupu ke zdravotní péči.

Milan Kubek:

ČLK návrh podporuje, sama jej v minulosti několikrát předkládala. Výrobce musí nést zodpovědnost za to, že jeho produkt má opravdu deklarované vlastnosti. Pokud se neprokáže odpovídající účinnost nové dražší terapie, pak výrobce musí být povinen nahradit systému veřejného zdravotního pojištění vzniklé vícenáklady.

6. Zákaz pro VZP naplňovat fond prevence

Opatření má platit od roku 2015, ministerstvo jej však chce prosadit už od roku 2014. Nárokové preventivní programy to neohrozí, hradí se ze základních programů. Opatření by vedlo k uvolnění asi 420 milionů korun v systému ročně.

Jaromír Gajdáček:

Jedná se o zrovnoprávnění situace stejně jako u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, kde už toto opatření platí.

Mgr. Jiří Rod tiskový mluvčí VZP

Cílenou a účelnou prevenci považujeme za jednoznačně vhodný ekonomický nástroj ke stabilizaci a snižování nákladů na zdravotní péči. Jejím primárním aspektem však nadále musí zůstat předcházení negativním zdravotním jevům, případně komplikacím. Cílem tedy vždy musí být jednoznačně hledisko zlepšení a zkvalitnění zdravotního stavu pacientů, klientů zdravotních pojišťoven i zdravotnických zařízeni, jež musí na tomto poli dále spolupracovat. Zrušení fondu prevence by nebylo vhodné řešení ani pro pojištěnce, ani pro jejich zdraví. Navíc by se ministerstvem zdravotnictví chystaná redukce mohla odrazit i na nákladech na léčbu.

Milan Kubek:

Tento zákaz pro VZP byl již dříve schválen s účinností od roku 2015, účinnost by se měla předsunout již od roku 2014. ČLK s ním souhlasí za předpokladu, že zákaz bude platit pro všechny zdravotní pojišťovny.
Fond prevence je ve skutečnosti fond pro korumpování pojištěnců, tedy hlavní marketingový nástroj pojišťoven pro získávání klientů. Pokud by zákaz neplatil pro všechny pojišťovny, byla by VZP na trhu znevýhodněna. Ostatní pojišťovny by jí mohly odlákat klienty, především ty solventnější. Je likvidace VZP cílem ministerstva zdravotnictví? Komu prospěje oslabování VZP, která platí za zdravotní péči více než ostatní pojišťovny?

Alena Gajdůšková:

Omezení fondu prevence je proti smyslu zdravotní péče i ekonomické úvahy, tedy cíle udržení zdraví a návratu ke zdraví a efektivního hospodaření v systému. Prevence je pro pacienta vždy lepší a levnější než akutní léčba. V tom smyslu se dá nahlížet i na snahu zrušit úhradu základního stomatologického úkonu, jímž jsou zubní výplně – plomby.

Zorjan Jojko:

Opatření by mělo platit pro všechny ZP. Zároveň by ale MZ také mělo jasně říci, co má VZP (tedy „jeho“ – „státní“ zdravotní pojišťovna) za úkol udělat, až od ní právě kvůli tomuto opatření začnou utíkat její pojištěnci a ona nebude mít žádný nástroj jak si je udržet. Rezervní fond je dnes totiž tím jediným, čím se pojišťovny u svých pojištěnců odlišují.

7. Vyjmutí stomatologických výplní z úhrad ZP

MZ zvažuje dvě varianty – nehradit výplně osobám ve věku 18–65 let (s výjimkou vybraných skupin osob s chorobami způsobujícími zvýšenou kazivost chrupu) nebo plomby nehradit osobám, které nechodí na preventivní prohlídky. Tímto opatřením se počítá s uvolněním 1,4 miliardy korun ročně.

Milan Kubek:

ČLK varuje před prolomením principu, že pojišťovny musí hradit nejlevnější lege artis způsob ošetření. Zákonitě se nabízí otázka, jakou další péči pojišťovny přestanou hradit.

Jaromír Gajdáček:

Je to otázkou diskuse, podporujeme však názor, že z pojištění se má hradit především akutní a drahá zdravotní péče, kterou by si jinak pacient nemohl dovolit.

O autorovi| zapsala Petra Klusáková 

TWITTER @GajduskovaAlena

Gajdůšková Alena

RT @MartinAyrer: Česko-japonský byznys v číslech:Japonsko je náš 2.největší zahraniční investor,v ČR je přes 250 japonských firem,zaměstnáv…

by Gajdůšková Alena