Vystoupení A. Gajdůškové k novele o legálním pěstování a využívání konopí pro léčebné účely

30. 1. 2013 / Senát PČR, Jednací sál

Stenografický záznam celého jednání dostupný zde

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 16

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane poslanče, milé senátorky, páni senátoři. Musím se přiznat k tomu, že dlouhodobě podporuji umožnění použití léčebného konopí u nás v České republice. Přihlásila jsem se také k aktivitě, která vlastně stála na začátku formulace zákona, který dnes máme na stole. Musím ale říct, že jsem velmi zklamána tím, co zde dneska máme. A to ze dvou jednoduchých důvodů.

Tím prvním je, že tak, jak je zákon formulován, tak je to vlastně jenom o velkém byznysu. Přitom pro pacienty, vzhledem k ekonomické náročnosti – tak, jak jsme byli informováni i na výboru, že by se cena za použití léků s použitím léčebného konopí měla pohybovat v podstatě okolo tisíc korun měsíčně, a že by si ji měl hradit pacient sám. Tak to znamená, že tyto přípravky, tyto léky, o jejichž užitečnosti pan poslanec hovořil – a já tomu věřím, respektive vím, že tomu tak je, takže tyto léky budou v podstatě jenom jakýmsi luxusem, který si ne každý bude moci dovolit.

A já tady připomínám to, co říkám dlouhodobě. My se nemůžeme dívat na věci týkající se lékařské péče z pohledu zdravého člověka, který má nějaký příjem, protože většinově jakmile člověk onemocní, pokud není rentiérem, tak příjem ztrácí. Takže my musíme mít úhel pohledu trošičku jiný.

Takže ano, tak, jak je to v této chvíli formulováno, budiž, já návrh zákona podpořím, ale je potřeba k tomu dodat to "bé", protože v utrpení a bolesti jsme si rovni. Čili to "bé" by mělo znamenat, že budou tyto přípravky hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jestli plně, nebo částečně, to je samozřejmě na debatu, ale podle mého názoru, jestliže to otevíráme dnes, a je to asi dobře, tak je potřeba, aby se udělal i následný krok, aby tedy tyto léky byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

To druhé zklamání v souvislosti s tímto návrhem je v tom, že vlastně impuls, který vedl k tomu, že dnes máme na stole tento návrh zákona, byl v tom, že jsme chtěli umožnit jakousi alternativní léčbu. Ale ta pořád bude kriminalizována. Jestliže hovoříme o alternativní léčbě, tak myslím babky kořenářky, které jsou schopny si v květináči vypěstovat jednu rostlinku a z té jedné rostlinky vyrobit mastičku či uvařit čaj proto, aby se ulevilo zvláště lidem s Parkinsonovou nemocí, s Alzheimerem ve stádiích, která skutečně jsou bolestivá, jak o tom mluvil pan poslanec. Léčivé konopí tam může způsobit velkou úlevu, což je samozřejmě žádoucí.

Na můj požadavek, aby toto bylo zapracováno při jednání výboru pro zdravotnictví jsem byla informována, nebo respektive replika na to byla, že toto naráží na mezinárodní úmluvy. Možná ano. To je tak obsáhlá problematika, že nejsem schopná argumentovat v této chvíli, tvrdit, že je to pravda či není to pravda. Nicméně i pokud jsou zde bariéry dané mezinárodními úmluvami, tak si myslím, že je potřeba hledat cestu, jak umožnit – a teď to zjednoduším – babkám kořenářkám, aby tu jednu rostlinku si mohly použít.

Jestliže je možné v zákoně formulovat to, že malé množství drogy není kriminalizováno, množství pro vlastní potřebu, jak to tam je. Jestli to jsme schopni tolerovat, tak nevím, proč bychom nemohli tolerovat skutečně ty babky kořenářky. To je můj závazek ze strany mé; jako senátorky, tak ze strany Svazu pacientů ČR. O to budeme usilovat. Děkuji.