Alena Gajdůšková: Média veřejné služby jsou referenčním rámcem v zahlcení informacemi ze sociálních sítí

V úterý 8.ledna proběhla schůze podvýboru pro svobodu slova a média Poslanecké sněmovny. Podvýbor pozval k debatě o „Ochraně svobody slova“ Radu České tiskové kanceláře.

Podvýbory mají jednání uzavřené, ale poslanci akceptovali návrh Tomáše Martínka (Piráti), aby právě tato diskuse byla veřejná. Jak se nakonec řada účastníků pro Česká média vyjádřila, debata byla užitečná a prospěly jí i otevřené dveře.

Česká média se zajímala o názory členů podvýboru na jeho roční činnost i na aktuální debatu s Radou České tiskové kanceláře, ale i na jeho roční fungování. Dnes přinášíme pohled poslankyně Aleny Gajdůškové (ČSSD).

Jak se daří naplňovat poslání podvýboru?

To záleží na tom, co kdo od tohoto podvýboru očekával. Osobně jsem přesvědčena, že vzhledem k rychlé technologické změně i situaci ve společnosti je důležité se tématu garance svobody slova věnovat.

Která zásadní témata, podle Vás, podvýbor řešil?

V prvním roce se podvýbor zaměřoval především na situaci kolem elektronických médií a sociálních sítí obecně. Navštívili jsme i Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.

Jaké závěry jednání podvýboru mají potenciál, aby se promítly do budoucí legislativy?

Otevírá se debata o elektronických médiích. Měli bychom sledovat vyváženost podmínek mezi klasickými, respektive tištěnými a elektronickými médii.

Je v České republice ohrožena svoboda slova? Jak si v současné době, podle Vás, stojí klasická (televize, rádia, tisk) média a jak nová on-line média při naplňování svého základního poslání – přinášet korektní a všestranné informace pro svobodné vytváření názoru obyvatel České republiky?

Zatím nemám pocit, že by svoboda slova byla v ČR ohrožena systémově. Problém vidím v tom, že tak jako se do vysoké míry u privátních médií setřel rozdíl mezi zpravodajstvím a publicistikou, tak média nepřiznávají afiliaci k názorovým proudům ani svým vlastníkům. Občané, kteří to nerozlišují, jsou tím pak svým způsobem manipulování. V této situaci z pohledu fungování demokracie vzrůstá úloha médií veřejné služby. Ta musí být bezpodmínečně garantem pravdivého, vyváženého, všem dostupného, vysoce profesionálního a kvalitního vysílání nejen v oblasti informování, ale i skladby a obsahu pořadů včetně jejich umělecké úrovně. Jsou referenčním rámcem nejen pro občana v tom zahlcení informacemi ze sociálních sítí, ale i pro redakce soukromých médií. Mimochodem právě tuto jejich úlohu si občané u médií veřejné služby platí ať je sledují nebo ne. Tuto úlohu musí parlament v zájmu demokracie respektovat i chránit.

Co konkrétně bylo předmětem debaty s členy Rady ČTK?

Chtěli jsme znát názor členů rady ČTK na současnou situaci v mediálním prostoru obecně a ptali jsme se na jejich práci. Rady jsou pro mne těmi, jejichž úloha je garantovat právě onu nezávislost médií veřejné služby.

Zákon o ČTK je zastaralý, potřebuje, podle Vás novelu anebo je potřeba připravit přímo kompletní nové znění?

Obávala bych se tvořit úplně nový zákon, abychom s vaničkou nevylili i dítě, jak se často v takových případech stává. Je však zřejmé, že legislativa musí reagovat na technologické změny.

Je systém financování ČTK funkční? Umožňuje plnit ČTK v současné době její poslání? Je funkční systém kontroly ČTK prostřednictvím rady, která má (oproti radám ČT a ČRo) velmi malé kompetence i rozpočet?

ČTK je zásadním zdrojem informací, ale i tím, kdo je uchovává pro všechny typy médií i pro společnost. Archiv ČTK není jen rodinným stříbrem, je pokladem národního kulturního dědictví. Tomu by mělo odpovídat i její financování. Minimálně na digitalizaci tohoto archivu a jeho systemizaci by se měl podílet státní rozpočet.

Vedle poslankyně Aleny Gajdůškové a předsedy Leo Luzara (KSČM) jsou členy podvýboru pro svobodu slova a média Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Tomáš Martínek (Piráti), Vít Rakušan (STAN) a Lubomír Volný (SPD). V podvýboru může být až devět poslanců. O práci v něm neprojevily zájem ANO, ODS a TOP.

Zdroj: Česká média, 17. ledna 2019

Autor: Jan Mrzena